|
Vyučující
|
-
Krieger Miloslav, PhDr. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Uplatňován je zejména zřetel k práci odborného historika. Bez nutnosti jednoho výhradního zaměření. Klasická latina nebývá obvykle teritoriem hlavním, jakkoli ji nelze pomíjet. Všeobecně je akcentován fakt důležitosti latinské kultury, jejího dlouhého trvání s mnoha projevy. A těžištěm utváření, výraz a projevy toho, co je obsahem latinské medievistiky. Samo nevylučuje možné zaměření další, např. k písemnictví humanistickému, příp. i k novolatinským projevům. Zahrnuje produkty vývoje latinského jazyka, od platné klasické normy přes další formující složky a podoby (křesťanská, církevní, středověká aj. latina ). Obsahově zahrnuje posuny v oblasti jazykové normy, slovní zásoby, pravopisu, stylistiky a syntaxe. Nelze zároveň pomíjet procesy historického vývoje s jejich dopady, proměny ve funkci latiny, spojitosti jazyka, kultury a vzdělanosti. V rovině formativního působení např. působení řečtiny, hebrejštiny, později i dalších jazyků. Stejně potřeba vnímat i dobové faktory v podobě místa a času. Přirozeně je odkazováno k souvislostem a otázkám latinské diplomatiky, paleografie, dalších pomocných historických vědních disciplin, věcně k otázkám vztahu státu a církve, náboženství a kultury, vývoje vzdělanosti a myšlení. V praktické rovině lze využívat různé alternativy : práce s učebnicemi, s vybranými upravenými či originálními texty, se slovníky a dalšími pomůckami včetně webových zdrojů. Různé typy učebních materiálů odrážejí i různost didaktických přístupů a pojetí v podobě vnitřního členění, práce s gramatikou a využívání pomocných textů.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
V tomto pokračujícím semestru latiny pro historiky klesá podíl práce s učebnicovými texty ve prospěch orientace na výběr ze souvislejších textů z různých zdrojů, na ukázky z pramenů, vybírané s ohledem na obsah a předpokládané potřeby historikovy práce. Volba je v mnoha ohledech fakultativní, také v závislosti na složení studijního kurzu. Reflektuje aktuální stav, možnosti a potřeby. Vse při snaze dosáhnout propojení míry teoretických znalostí s osvojováním praktických postupů a se zřetelem k rozšířování objemu dovedností i praktických zkušeností.
Student získá dostatečné předpoklady pro spolehlivý překlad středně obtížných latinských textů a jejich solidní interpretaci. Základem je dobrá orientace v latinské gramatice a podstatných souvislostech vývoje jazyka. Spolu s přehledem o metodách a způsobech práce a při schopnosti pracovat s využitím potřebných pomůcek najde i cestu, jak se vyrovnat i s otázkami větší obtížnosti.
|
|
Předpoklady
|
Výchozím předpokladem je dosažená elementární znalost latiny, odpovídající úrovni základního kurzu latiny v bakalářském studiu.
KHI/PMH10
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Didaktický test
Student prokáže prací v hodině či v jiných formách dohodnuté komunikace / zvláště u KS / schopnost dosahovat předpokládaných dovedností. Opírá se o nabyté znalosti a míru jejich praktického zvládnutí, přesahující rámec základního kurzu latiny v bakalářském studiu. Kvalitativně pak odpovídá speciálnějšímu zaměření na latinský jazyk poantické doby, kotví však zároveň v bezpečné orientaci v základech klasické jazykové normy. Předpokládá se znalost normativní latinské mluvnice a toho, co jako nadstavba představuje proměnu jazyka se změněnou funkcí latiny bez už rodilých mluvčí. Vedle jazykově gramatické složky se předpokládá výběrové zaměření na různé projevy latinské jazykové kultury a písemnictví. Pokračující semestr je zakončený zkouškou s ověřením celkově dosažené úrovně.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bejlovec J. a kol. Latina pro vysoké školy. Praha, 1993. ISBN 80-04-26464-6.
|