Předmět: Dějiny architektury IV

« Zpět
Název předmětu Dějiny architektury IV
Kód předmětu KHI/PMD40
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia 2
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Urlich Petr, prof. Ing. arch. CSc.
Obsah předmětu
1) Úvod, osvícenectví, průmyslová revoluce, nová paradigmata, nové obory, časové rozdělení - literatura. Úloha École des Beaux Arts (Akademií), teorie, filosofie a podoba architektury (Boullée, Ledoux, antické a renesanční vzory, Římská cena) Nová definice slohovosti - klasicismus (neoklasicismus), historismy, neostyly a jejich uplatnění v moderní společnosti "velkých" i malých center, racionalismus a romantismus 2) Inženýrská zkušenost architektury konce 18. a 19. století, nové konstrukce, nové materiály a jejich vliv na změnu prostorové koncepce - železné konstrukce, Arts and Crafts, hnutí uměleckých řemesel, sociální utopie a reformace (Ruskin, Owen, Fourier a další..) Chicago a zrod americké moderní architektury, avantgarda podle F. L. Wrighta, nové konstrukce, nové materiály a jejich vliv na změnu prostorové koncepce - železobetonové konstrukce. Úloha technických škol - Polytechnik u nás i ve světě 3) Nová typologie a fenomén universálních výstav v 19.století. Modelové příklady odrazu typologie ve výrazu architektury (od Gillyho po Sempera). Přínos politických, nacionálních a národních hnutí pro novodobou typologii - dělnické domy, lidové domy, okresní domy apod? 4) Industriální společnost a přestavby měst, vznik metropole. (Paříž a Haussman, Barcelona a Cerda, Vídeň a středoevropská zkušenost) významná centra ve světě, významní architekti, urbanismus a vznik významných metropolí - odraz na malých městech 5) Moderna ve střední Evropě, magnetismus vídeňské školy O. Wagnera a jeho současníků, česká situace. Art Nouveau, Jugendstil, Modern Style na přelomu 19. a 20. století. Jednotlivá centra v Evropě. Kořeny Werkbundu a pokračující tendence Arts and Crafts v Evropě. Moderní urbanismus v teorii a praxi (Sitte, Wagner, Howard a další?) na přelomu 19. a 20. století, infiltrace do regionů, přetavení stylu a formy, uplatnění zásadních principů 6) Umělecká hnutí , umělecké a architektonické avantgardy dvacátých let - Werkbund a expresionismus, kubismus, rondokubismus v české architektuře. Purismus, konstruktivismus, neoplasticismus, Bauhaus, Art Deco - výstava dekorativních umění v Paříži 1925. Významné osobnosti A. Loos a J. Plečnik, přínos pro naší a evropskou architekturu, zrod nového evropského jazyka architektury 7) Dvacátá léta v české architektuře, Devětsil, založení architektonických spolků, architektonické časopisy, VSK Brno 1928. Funkcionalismus jako doktrína v Evropě a jeho vliv. Významné osobnosti (LC, W.Gropius, Mies, A. Aalto?) C.I.A.M., programy, kongresy, Athénská charta a problémy moderního urbanismu. Sociální rozměr meziválečné architektury, německé Siedlungy, vídeňská zkušenost (Hofy?), Výstavy Werkbundu o bydlení , odraz v české, respektive československé architektuře - sociální program a výstavba. 8) Klasicizující tendence v architektuře ve třicátých letech, autoritativní režimy - rozdílnost pojetí (srv. Německa, SSSR, Italie), Výstava moderního umění a techniky v Paříži 1937, New York 1939, EUR 1942 (dvě přednášky). Klasicismus v demokratických režimech Československa, Francie, USA - požadavek řádu 9) Poválečný urbanismus a obnova válkou zničených měst, Německo, Polsko, Francie? Nově vznikající metropole (od Canberry po Brasilii), 10) Padesátá léta v české architektuře, názorové proměny po Expo 58, sídliště a nové sídelní celky 11) Rozpad C.I.A.M., nástup brutalismu, Team X, teoretici Reyner Banham, L. Mumford 12) Americká situace, F. L Wright, emigrace evropských veličin - nové materiály a konstrukce, vliv na evropskou architekturu (Nowicki, Saarinen, Fuller?.), podobná situace u nás, i když s podstatně slabší ekonomickou a technologickou základnou 13) Charakteristika šedesátých let v evropské a světové architektuře, ismy jako japonský metabolismus apod. Jihoamerická situace, vliv na naší architekturu 14) Sedmdesátá léta a první tendence rozbití modernismu (Od Holleina a Venturiho po Jenckse), naše situace

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Výstupy z učení
Dějiny architektury 19. a 20. století jsou vykládány jako součást kulturní paměti společnosti i s jejich politickými, hospodářskými a technickými souvislostmi. Jejich cílem je poskytnout studentovi srozumitelný přehled a základní orientaci v oboru lidské činnosti, která se natrvalo zapisuje do obrazu města a krajiny a vytváří hmotné prostředí, většinou přesahující svým trváním mnoho generací. Většina významných zahraničních příkladů architektury 19. a 20. století je srovnávána s architekturou v našich zemích, s důrazem na regionální vazby a specifika, které provázejí stavební činnost v závislosti na materiální a průmyslové základně té které lokality. Důraz je též kladen na teoretický koncept architektury.
Student se orientuje v problematice architektury 19. a 20. století, dokáže charakterizovat jednotlivé směry, proudy a hnutí. Dokáže vývoj a podobu architektury daného období zasadit do kontextu hospodářských, kulturních a politických dějin.
Předpoklady
Nejsou

Hodnoticí metody a kritéria
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta

Podmínkou splnění kurzu je úspěšné absolvování ústní zkoušky a průběžné plnění zadaných úkolů.
Doporučená literatura
  • Benešová, M. Česká architektura v proměnách dbou století. Praha, 1984.
  • Frampton, K. Moderní architektura. Kritické dějiny. Praha, Academia, 2004.
  • GÖSSEL, Peter a Gabriele LEUTHÄUSER. Architektura 20. století. Praha, Slovart, 2006.
  • JOHNSON, P. Zrození moderní doby. Devatenácté století. Praha, 1998.
  • Vlček, P. Dějiny architektury (neo)klasicismu a 19. století. ČVUT, 2009.
  • Vorlík, P. Dějiny architektury dvacátého století. ČVUT, 2010.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr