Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tato témata po jednotlivých týdnech: 1. Obecná charakteristika životního stylu a z něj vyplývajícího architektonického slohu na příkladu Itálie. Nositelé, představitelé, periodizace, oblasti a paradigma pronikajíc do architektury v tématech: Nebeský Jeruzalém jako ideální město, Leonardo da Vinci a kánon lidského těla. Hledání modulu. Principy architektonického modelování hmoty. Vitruvius a inspirace antikou. 2. Typy staveb: vila, castello, palazzo, cassino, campanella, baptisterium, radnice, tržnice, lodggia, škola, špitál, divadlo, hospodářské a technické stavby, opevnění a vojenské stavby, zahrady. Užívané materiály a konstrukce. 3. Raná renesance v Itálii. Florencie (Filippo Brunelleschi, Alberti, Michelozzi) Pisa. 4. Vrcholná renesance v Itálii. Řím (Bramante, Antonio da Sangallo, Vignola). 5. Pozdní renesance v Itálii. Benátky, Vicenza, Padova, Řím (Sebastiano Serlio, Michele Sanmicheli, Jacopo Sansovino, Andrea Palladio, Giacomo della Porta, Michelangelo). 6. Renesance v Českých zemích: Obecná charakteristika, periodizace, okruhy. Protorenesance Karla IV., Jagellonská renesance 1482 - 1526. Přestavba pražského hradu (Benedikt Ried). 7. Raná renesance 1526 - 1547. Habsburkové a okruh dvorské šlechty (družina Paolo della Stely, Agostino Gali, Jiří z Olomouce, Pavel z Loun, Hans Tirol). 8. Vrcholná neboli Česká renesance 1550 - 1583. Dvorský okruh (Bonifác Wohlmut). Východní Čechy, střední Čechy (Giovanni Ventura, Giovanni Maria Aostalli, Giovanni Battista Aostalli, Mateo Borgorelli). Vliv rakouské a italské renesance v jižních Čechách a na jižní Moravě (Antonio Erizzer, Baldasare Maggi, Ludvík Oesterreicher . Šlechtický okruh (Pietro Ferrabosco), měšťanský okruh. 9. Saská renesance v severních Čechách a ve Slezsku 1516 - 1620. Saská šlechta, luteranismus (Walter Hirsch z Annaberku. Hans Schikentanz, Georg z Bamberku. Jáchymov, Horní Slavkov, Krásné Březno, Děčín, Benešov nad Ploučnicí, Frýdlant, Velké Losiny, Opava.) 10. Ekurze (varianty: Benešov nad Ploučnicí, Krásné Březno, Nelahozeves, Litoměřice). 11. Ekurze (spojena s tématem 10 v bloku). 12. Pozdní renesance a manýrismus v Českých zemích 1576-1620. Císařský dvůr a dvorský okruh šlechty. Giovanni Maria Facconi, Ulricho Aostalli, Giovani Giargiolli, Giovani Maria Filippi. 13. Rané baroko. Protobaroko 1620-1648. Pevnostní stavitelství. Císařský dvůr a dvorský okruh šlechty (Albrecht z Valdštejna - Andrea Spezza, Giovanni Battista Pieroni, Niccolo Sebregondi, Carlo Lurago) 14. Prezentace aktuálních témat renesanční architektury v rámci seminárních prací (příklady témat: typologický vývoj české zámecké architektury, sgrafito v průčelí měšťanských domů, renesanční měšťanské domy se světlíkem, renesanční domy v Jáchymově, kratochvilné stavby renesance).
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Didaktický test
Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: samostatné prezentace určeno seminárního tématu a ověření studijních výsledků. Student samostatně prezentuje v přednášce s následnou diskusí vybrané aktuální téma z dějin renesanční architektury v rozsahu 20 min. Dokladem absolvování je odevzdaná prezentace. Způsob ověření studijních výsledků proběhne zápočtem a zkouškou. Znalosti a dovednosti k zápočtu jsou prověřovány formou kolokvia. Student představí ve vlastní přednášce (15 min.) zvolenou typovou stavbu. Součástí bude architektonický popis stavby, včetně průčelí a dispozice, slohové zařazení stavby a jejích prvků, modelování funkce stavby a jejích jednotlivých prostor pro uvedené slohové období a typologické zařazení. Znalosti ke zkoušce jsou prověřovány písemně. Student si vylosuje po jedné otázce ze třech oblastí. V první oblasti má časové vymezit vylosované slohové období, charakterizovat jeho architektonické znaky, uvést nejvýznačnější typové stavby a jejich autory. Ve druhé oblasti má časové vymezit dobu působení vylosovaného architekta, charakterizovat jeho tvorbu, uvést jeho nejvýznačnější stavby. Ve třetí oblasti má podle fotografie identifikovat vylosovanou význačnou renesanční stavbu v Čechách či na Moravě, stylově ji blíže zařadit, datovat dobu její výstavby a uvést autory, či autory. Písemná část může být následně doplněna ústní částí, ve které jsou studentovi položeny dílčí doplňující otázky.
|
-
Koch, W. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha, 1998.
-
Krčálová, J. Centrální stavby české renesance. Praha, 1974.
-
Pijoan, J. Dějiny umění, díl 6. Praha, 1999. ISBN 8042401410.
-
Pijoan, J. Dějiny umění, díl 7. Praha, 2000. ISBN 8024201402.
-
Šamánková, E. Architektura české renesance. Praha, 1961.
-
Vlček, P. Dějiny architektury renesance a baroka. Praha, 2006. ISBN 80-01-03407-0.
|