Předmět: Stavební historie

« Zpět
Název předmětu Stavební historie
Kód předmětu KHI/PMD11
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia 1
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 2
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Podroužek Kamil, PhDr. Ph.D.
Obsah předmětu
Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tato témata po jednotlivých týdnech: 1. Urbanismus základní urbanistické typy v kulturní krajině Čech a Moravy. 2. Dispozice funkční díly, trakty, podlaží a komunikační schéma, typy kamenného zdiva - způsoby konstruování, terminologie, užití, vývoj. 3. Hliněné konstrukce a nepálené cihly, cihelné konstrukce, roubené konstrukce, rámové a hrázděné konstrukce - typy, způsoby konstruování, terminologie, užití, vývoj. 4. Klenby: románský a gotický sloh, renesance, baroko, klasicismus, historismus - typy, způsoby konstruování, terminologie, užití, vývoj. Stropy - typy, způsoby konstruování, terminologie, užití, vývoj 5. Omítky, okna, dveře, zámky a kování - typy, užití, terminologie, způsoby omítání, vývoj 6. Krovy - typy, způsoby konstruování, terminologie, užití, vývoj 7. Metody a techniky Inventarizačního průzkumu a evidence stavebních prvků historických staveb. Metody a techniky Operativního průzkumu a dokumentace historických staveb. 8. Metody a techniky Stavebněhistorického průzkumu historických staveb. Metody a techniky Plošného průzkumu a vyhodnocení prvků kulturní krajiny. 9. Nálezové situace I. - singulární: identifikace, evidence, analýza, deskripce a vyhodnocení; komplexní: identifikace, evidence, analýza, deskripce a vyhodnocení. 10. Stratigrafické vztahy prvků a systémů: substituce, transpozice, superpozice. Relativní chronologie. 11. Markantní a strukturující výpovědní znaky artefaktu. Torzální stav a archeologizace artefaktu. Modelování. 12. Analogie. Komparace. Typ a typologie. Protohypotéza absolutní chronologie. Nálezové okolnosti - metadata. 13. Historický kontext a archivní rešerše. Porovnávání modelů a hypotézy stavebního vývoje. 14. Informace o minulosti a památkové hodnocení. Náměty k renovaci a revitalizaci. Autenticita jako hodnota.

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování
Výstupy z učení
Cílem kurzu je seznámit studenty s typologií historických konstrukcí a jejich vývojem napříč architektonickými styly a slohy v návaznosti na základní metody a techniky stavební historie, uplatňované v oblastech nemovitých kulturních památek a historických staveb. Důraz je kladen rovněž na osvojení odborné terminologie a užití jednotlivých detailů, konstrukcí a prvků jako datačního prostředku historické architektury.
Student získá znalosti v oblasti typologie historických konstrukcí, osvojí si odbornou terminologii i základní metody a techniky stavební historie. Získá základní kompetence ke stavebněhistorické analýze staveb a urbanistických celků.
Předpoklady
Není podmíněno předchozím absolvováním jiného předmětu.

Hodnoticí metody a kritéria
Písemná zkouška, Didaktický test

Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: úspěšné splnění písemného zápočtového testu a dostatečná docházka s maximálně 2 absencemi.
Doporučená literatura
  • B. Syrový. Architektura. Praha, 1973.
  • Koch, W. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost.. Praha, 1998.
  • Škabrada,J. Konstrukce historických staveb. Praha, 2003.
  • Vařeka, J.; Frolec, V. Lidová architektura: encyklopedie. Praha: Grada, 2007.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr