|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Počátky vztahů k dílům minulosti a zrod záměrných snah o uchování památek ve službách národní ideje (do poč. 19. století). 2. Osobnost E. E. Violleta le Duc a puristický koncept obnovy památky. 3. Vznik a působnost CK Centrální komise pro vyhledávání a uchovávání stavebních památek v rakouské monarchii. 4. Teoretické koncepty G. Dehia, A. Riegla, B. Ebharta na přelomu 19. - 20. století. 5. Max Dvořák a jeho reforma Centrální komise, vývoj oboru do období 1. světové války. 6. Památková péče po vzniku 1. čs. republiky. 7. Památková péče po 2. světové válce do konce 50. let 20. století. 8. První československý zákon o kulturních památkách 22/1958 Sb. a vývoj památkové péče v 60. - 80. letech 20. století. 9. Severočeský region a osud jeho památkového fondu v období "budování socialismu". 10. Zákon o státní památkové péči č. 20/87 Sb. ve znění pozdějších předpisů I. 11. Zákon o státní památkové péči . 20/87 Sb. ve znění pozdějších předpisů II. 12. Památková péče ve Francii, V. Británii, případně dalších západoevropských zemích. 13. Památková péče v Německu, Rakousku, na Slovensku. 14. Prezentace příčin ztrát na památkovém fondu v současnosti.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Vývoj péče o památky od prvních projevů respektu k historickému a uměleckému dílu minulosti až po současnou situaci. Po úvodní prezentaci výběrových příkladů citlivého přístupu či vztahu k artefaktům minulosti ještě před vznikem prvních legislativních nástrojů na ochranu památek je pozornost věnována zejména vývoji principů ochrany památek 19. a 20. století včetně vzniku a působnosti vídeňské C.k. komise pro uchovávání a vyhledávání stavebních památek. Prezentovány jsou koncepty přístupu k památkám v teoretických dílech i praktických realizacích předních osobností oboru (E. E. Viollet le Duc, J. Ruskin, A. Riegl, G. G. Dehio, M. Dvořák, Z. Wirth, V. Wagner) se zaměřením na středoevropské prostředí. Zmíněna jsou i neblahá regionální specifika severočeského regionu po 2. světové válce a jejich důsledky včetně filmových dokumentů k tomuto tématu. Závěrem je podána charakteristika současné památkové legislativy v ČR a fungování odborných organizací a výkonných orgánů státní památkové péče. Nechybí porovnání se systémy památkové péče ve vybraných evropských zemích vč. informace o příspěvkové stimulaci vlastníků památek a některých aktuálních problémech oboru.
Absolveent na základě získaných znalostí disponuje argumenty ve prospěch smyslu a existence oboru památkové péče s včetně srovnávacích praktických příkladů. Získává představu o ideových konceptech nejvýznamnějších teoretiků a osobností památkové péče (A. Riegl, G. G. Dehio, M. Dvořák, Z. Wirth, V. Wagner) na základě seznámení se s jejich stěžejními díly (respektive jejich překlady či výtahy z nich) a je obeznámen se základními prameny a literaturou k vývoji státní památkové péče na území našeho státu ve 20. století. Dále je obeznámen se základními principy platného zákona o státní památkové péči (včetně porovnání s obdobnými principy ve vybraných západoevropských zemích). Získává tak základní povědomí o vývoji hodnot památky v historické retrospektivě a tím i vytváření opor postupného společenského ukotvení a rozvoje autonomie oboru památkové péče jakožto aplikované disciplíny vázané na široký okruh dalších společenskovědních oborů. Rovněž tak o některých aktuálních tématech oboru jakožto dosud minimálně využívaném historickém fenoménu zejména období 20. století (aktuálním v regionálním měřítku pro tzv. těžební oblast Podkrušnohoří)
|
|
Předpoklady
|
Znát historické souvislosti zejména ve vztahu ke středoevropskému vývoji. Vhodná je též základní pasivní znalost německého jazyka.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Vedle účasti na výuce předpoklad aktivního přístupu v rámci diskusí k některým, zejména aktuálním tématům. Nezbytné je studium zákaldní a vybrané doporučené literatury. Dalším požadavkem je znalost základních oborových pojmů, povědomí o nejvýznamnějších osobnostech oboru a schopnost využití znalostí z aktuální památkové legislativy v závěrečném zápočtovém písemném úkolu na téma památkové ochrany.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Dvořák Max. Katechismus památkové péče. Praha, 2004. ISBN 80-86234-55-X.
-
Horáček Martin. Úvod do památkové péče. Olomouc, 2015.
-
Kroupa Petr. Čas a autenticita památky, in: Zprávy památkové péče 64, 2004/5, s. 431-442. 2004.
-
Riegl Alois. Moderní památková péče. Praha, 2003. ISBN 80-86234-34-7.
-
Wagner Václav. Umělecké dílo minulosti a jeho ochrana. Praha, 2005.
|