Vyučující
|
-
Zábranský Vilém, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy jednotlivých přednášek: 1. Uvedení do problematiky - regionální dějiny v rámci historických věd, regionalistika a vlastivěda 2. Regionální dějiny a problematika přírodního prostředí - možnosti studia, prameny 3. Možnosti výpovědi hmotných pramenů 4. Regionální vlastivědná muzea 5. Regionální galerie, etnologické, archeologické a historické skanzeny 6. Nemovité památky, památková péče a její organizace (s důrazem na regionální problematiku) 7. Písemné prameny v regionálně historické práci 8. Archivy a jejich organizace 9. Historické mapy a studium katastrů v regionálně historické práci 10. Pamětní knihy a kroniky v regionálně historické práci 11. Orální historie v regionálně historické práci, základní zásady zpracování osobních výpovědí pamětníků 12. Českoněmecká historiografie do roku 1918 13. Českoněmecká historiografie do roku 1938 14. Sudetoněmecká a německá historiografie k českým dějinám po druhé světové válce
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická)
|
Výstupy z učení
|
Cílem je hlubší seznámení se s regionálními dějinami, jakožto nedílnou součásti historických věd. Pozornost je věnována specifickým pramenům, které lze ke studiu regionálních dějin využívat, jsou představeny typy regionálních historických pracovišť. Vzhledem ke svébytnému vývoji historické práce v pohraničních regionech Čech až do konce druhé světové války je předmětem zájmu také základní přehled českoněmecké, resp. sudetoněmecké historiografie.
Student získá přehled o širokém spektru pramenů (hmotných, písemných, obrazových, mapových), které lze při regionálně historickém studiu využít. Obeznámí se také s chodem institucí, které prameny pro regionálně historické studium uchovávají (muzea, skanzeny, galerie, archivy). Naučí se získávat sám další informace prostřednictvím metody orální historie. Pochopí důležitost sledovat vztah mezi historickými ději, jevy a strukturami a prostředím, které je ovlivňovalo, ale na druhé straně bylo a je člověkem a společností samo ovlivňováno.
|
Předpoklady
|
Úvod do studia historie I-II
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Student má prostudovat všech 14 témat přednášek. Zápočet je podmíněn úspěšným zvládnutím písemného testu. Test o rozsahu 2 stránek obsahuje otázky, ověřující elementární znalost přednesených témat. Odpovědi jsou hodnoceny body, maximum za všechny správné a vyčerpávající odpovědi je 30 bodů, pro udělení zápočtu je třeba získat alespoň 18,5 bodu.
|
Doporučená literatura
|
-
František Kutnar - Jaroslav Marek. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha, 2009. ISBN 78-80-7106-402-2.
-
Jakub Pátek a kolektiv. Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem, 2015. ISBN 978-80-7414-775-3.
-
Jaroslav Čechura - Jana Čechurová. Příběh Knihy o Kosti. Praha, 2005. ISBN 80-7203-685-8.
-
Josef Pekař - Marie Ryantová. Kniha o Kosti. Praha, 1998. ISBN 80-902353-3-6.
-
Josef Petráň. Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic. Praha, 2012. ISBN 978-80-7422-123-1.
-
Petr Vorel. Základy historické regionalistiky. Pardubice, 2005. ISBN 80-7194-717-2.
|