|
Vyučující
|
-
Okurka Tomáš, Mgr. Ph.D.
-
Kaiserová Kristina, doc. PhDr. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmětem oboru je podrobnější rozbor nejdůležitějších problémových okruhů obecných dějin novověku od propuknutí Francouzské revoluce po první světovou válku. Tento tematický celek je rozložen do několika dílčích témat: vývoj hlavních ideových proudů na konci 18. a v průběhu 19. století (pozornost bude věnována zejména idejím liberalismu, konzervatismu, socialismu, nacionalismu); svět mimo Evropu; kolonie a jejich vliv na politiku mocností, nové formy koloniální politiky; hospodářské a sociální problémy 19. století; kulturní dějiny 19. století a proměna společnosti. 1. Francouzská revoluce - příčiny, průběh a následky pro Francii i evropské dějiny - "pokračování" revoluce v napoleonských válkách a její důsledky 2. Ideové směry a sociální teorie jako myšlenkové dědictví osvícenství a Francouzské revoluce, ale také na proměny společnosti v důsledku industrializace. Nejvýznamnější proudy - liberalismus, demokratické hnutí, konzervatismus a socialismus. 3. Nejdůležitější aspekty hospodářského vývoje - industrializace (technický pokrok, nové formy organizace práce atd.) v kontextu vlivu na vývoj společnosti (urbanizace, proměna společenských vztahů, dělnické hnutí, proměna životního stylu atd.). 4. Nacionalismus, národní hnutí - analýza nového pojetí národa z konce 18. a průběhu 19. století a s tím souvisejícího procesu formování moderních národů 5. Evropská politika 1815-1848 - Vídeňský kongres a jeho dopady - vytvoření systému mezinárodních dominantně antirevolučních vztahů - období stability - biedermeier - revoluce před 1848 6. Revoluce 1848-1849 - komparace průběhu v jednotlivých zemích a jich výsledky - boj o svobody a práva občanská, ale také národní. Sociální otázka. 7. Vývoj v USA - územní expanze, prudký hospodářský rozvoj - konflikty s indiánskými kmeny, otrokářský systém a hospodářské a zájmové rozdíly mezi severem a jihem USA. Občanská válka a následné posílení velmocenského postavení. 8. Sjednocení Německa a Itálie - postupné sjednocování roztříštěného národního území - jednotlivé fáze - mezinárodní kontext. 9. Osmanská říše a Balkán - upadající moc Osmanské říše a národně osvobozovací hnutí na Balkáně. Balkánské války - problematika Bosny a Hercegoviny - klíčový význam Berlínského kongresu - velmocenské zájmy v oblasti. 10. Rusko v 19. století - pokus o překonání zaostalosti (děkabristé) - dopad Krymské války - zrušení nevolnictví - zapadnici a slavjanofilové - revoluce 1905 - pokus o překonání krize Stolypinovými reformami. 11. Kolonialismus, evropská politika před 1. světovou válkou. Srovnání koloniálních výbojů a koloniálních panství evropských mocností, ale také mimoevropských zemí (Japonsko). Analýza motivace velmocí k jejich koloniální politice i důsledky pro život obyvatel v kolonizovaných zemích.. 12. Rasové teorie v nové podobě - antisemitismus, sociální darwinismus, eugenika. Zdroje jejich vzniku, analýza základních tezí, sociální kontext. 13. Proměna každodennosti, fenomén volného času, možnosti cestování, sportu apod. v kontextu hospodářského a sociálního vývoje. Ženská otázka. Cíle a výsledky feministického hnutí. 14. První světová válka a její příčiny - komplexní analýza.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Předmětem oboru je podrobnější rozbor nejdůležitějších problémových okruhů obecných dějin novověku od propuknutí Francouzské revoluce po první světovou válku. Tento tematický celek je rozložen do několika dílčích témat: vývoj hlavních ideových proudů na konci 18. a v průběhu 19. století (pozornost bude věnována zejména idejím liberalismu, konzervatismu, socialismu, nacionalismu); svět mimo Evropu; kolonie a jejich vliv na politiku mocností, nové formy koloniální politiky; hospodářské a sociální problémy 19. století; kulturní dějiny 19. století a proměna společnosti.
Student získá v rámci absolvování předmětu v rámci seminářů schopnost porozumět pramenům z daného období a bude schopen zodpovědět otázky, které jejich prezentací budou otevřeny. V rámci přednášek se naučí nejen orientovat se v dané době, ale bude také seznámen s dobovým přesahem některých problémů, které mohou vést až k dnešnímu dění, například sociální problematika, rasové otázky apod.
|
|
Předpoklady
|
Obecné dějiny středověku a obecné dějiny raného novověku.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
Udělení zápočtu bude podmíněno aktivní účastí na seminářích a přednesení referátu, který bude úvodem pro diskusi k dané problematice. K ústní zkoušce přinese student seznam prostudované literatury obsahující min. 6 monografií ze seznamu doporučené četby (nikoli učebnice a syntézy). Jednu otázku u zkoušky obdrží na základě prostudované literatury, druhou si vylosuje. Pro úspěšné složení zkoušky musí vyhovujícím způsobem zodpovědět obě otázky.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Cameron, R. Stručné ekonomické dějiny světa. Praha:Victoria Publishing, 1996.
-
Hanuš, J. (ed.). Dějiny kultury a civilzace Západu v 19. století. Brno, 2002.
-
Hroch, M. Národy nejsou dílem náhody. Praha, 2009.
-
Jenkins, R. Gladstone. Praha, 2000.
-
Křivský P., Skřivan A. Století odchází. Praha, 1982.
-
LENDEROVÁ Milena, JIRÁNEK Tomáš, MACKOVÁ Marie. Z dějin české každodennosti. Praha, 2010. ISBN 978-80-246-1683-4.
-
Loewenstein, M. Otto von Bismarck. Praha, 1967.
-
RAPPORT, Michael. Evropa 19. století. Praha, 2011.
-
Skřivan A. Evropská politika 1648-1914. Praha, 1999.
-
Veber, V. Mikuláš II. a jeho svět. Rusko 1894-1917. Praha, 2000.
|