Vyučující
|
-
Kaiserová Kristina, doc. PhDr. CSc.
-
Okurka Tomáš, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy jednotlivých přednášek jsou věnovány: 1. prosazujícímu se faktoru nerovnoměrnosti historického vývoje, 2. procesu modernizace i zásadním proměnám, jakými procházel vztah "centra" a "periferie" v daném období (s přihlédnutím k prvkům kontinuity a diskontinuity konkrétního historického vývoje). 3. obsahovému, geografickému i chronologickému vymezení termínu "novověk", 4. reformaci a jejím důsledkům, 5. jednotlivým aspektům tzv. krize 17. století, evropské a "světové" rovnováze po třicetileté válce, 6. problematice absolutismu i jeho odmítání (typologii monarchií a "republik"), 7. baroku a osvícenství, 8. pronikání Evropanů do zámoří a boji o novou mocenskou rovnováhu, modernizaci a inovaci, 9. krizi starého režimu, Velké francouzské revoluci a jejím důsledkům, 10. věku revoluce a restaurace, procesu industrializace a jeho společenským i politickým dopadům, 11. problematice roku 1848, 12. vzniku moderního nacionalismu a formování národních států, upevňování občanské společnosti, 13. tzv. atlantické revoluci a soumraku evropské éry, 14. národním a nadnárodním prvkům ve sporu o novou mocenskou rovnováhu na přelom století a v předvečer první světové války.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Obsahem předmětu je podrobnější rozprava o problematice novověkých dějin, resp. období 1648-1918, v níž je kladen důraz na srovnávací analýzu různých stránek historického vývoje v čase i v prostoru při nezbytném vymezení vzájemných souvislostí i (kauzálních) závislostí zkoumaných jevů a událostí.
Student je schopen logické návaznosti na předchozí časové období. Prokazuje znalost širších časových i prostorových souvislostí. Osvojil si schopnost analýzy příslušných pramenů, zaměřenou především na jejich hodnocení s nutností kritického přístupu. Získal přehled o historiografii týkající se sledovaného období se zaměřením na nejnovější vědecké výsledky, se znalostí přecházejícího vývoje řešení příslušných problémů. Součástí získaných kompetencí je i úspěšná geografická orientace konkrétních historických dějů. Student prokazuje schopnost výstižné prezentace výsledků vlastní činnosti v tomto oboru.
|
Předpoklady
|
Nejsou
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
K ústní zkoušce přinese student seznam prostudované literatury obsahující min. 6 monografií ze seznamu doporučené četby (nikoli učebnice a syntézy), z nichž min. 3 se vztahují k období 1648-1815 a min. 3 k období 1815-1918. Jednu otázku u zkoušky obdrží na základě prostudované literatury, druhou si vylosuje. Pro úspěšné složení zkoušky musí vyhovujícím způsobem zodpovědět obě otázky.
|
Doporučená literatura
|
-
Edmund Burke. Úvahy o revoluci ve Francii. Brno, 1997.
-
Egon Friedel. Kulturní dějiny novověku II. Krize evropské duše od černé smrti po první světovou válku. Praha, 2006.
-
Fernand Braudel. Dynamika kapitalismu. Praha, 1999.
-
François Furet. Francouzská revoluce I-II. Praha, 2007.
-
František Stellner. Hospodářské dějiny novověku. Praha, 2012.
-
Frédéric Hitzel. Osmanská říše 15.-18. století. Praha, 2005.
-
Jan Křen. Dvě století střední Evropy. Praha, 2005.
-
Martin Kovář. Zrození velmoci - (Anglie ? Velká Británie) na cestě k postavení první světové mocnosti (1603-1746). Praha, 2007.
-
Miroslav Hroch. V národním zájmu. Praha, 1999.
-
Peter Englund. Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha, 2000.
-
Richard Pipes. Dějiny ruské revoluce (1900-1923). Praha, 1998.
-
Roland Fröhlich. Dva tisíce let dějin církve. Praha, 1999.
-
Svatava Raková. Dobrodruzi, puritáni a Indiáni. Angličané v Novém světě. Praha, 1998.
-
Ulrich im Hof. Evropa a osvícenství. Praha, 2000.
-
Václav Veber. Mikuláš II. a jeho svět. Rusko 1894-1917. Praha, 2000.
-
Vladimír N8levka. Koncert velmocí. Mezinárodní vztahy 1871-1914. Praha, 2005.
|