Vyučující
|
-
Krieger Miloslav, PhDr. CSc.
|
Obsah předmětu
|
Členění probírané látky je korigováno dle užívaných učebnic, skript a příruček se zřetelem k zaměření a cílům studia.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
1. semestr: Cílem je rozšíření a upevnění základních znalostí lexikálně gramatických pravidel latiny, lepší osvojení latinské morfologie i základů latinské syntaxe - předpokládá se předchozí absolvování základního kurzu latiny I., II.. Zapotřebí ovšem vždy zohlednit reálný stav výchozích znalosti základů latinského jazyka. Krom osvojení normativní mluvnice a obecnější latinské slovní zásoby, se přihlíží především k potřebám historikovy práce, tudíž je zvýšená pozornost věnována vývoji latiny v poantickém období a k charakteristickým typům dobových textů. Organizace výuky vychází ze základního rozdělení mluvnických výkladů a cvičných textů do jednotlivých lekcí podle užívaných základních učebnic latiny (J. Zachové, Latiny pro vysoké školy apod.), výběrově a dle potřeby je využíváno možností práce s vhodně upravenými výňatky ze souvislejších latinských textů. 2. semestr: Cílem pokračovacího kurzu je dosáhnout v návaznosti na předchozí širších znalostí a dovedností s ohledem na potřeby historické práce a spojené nároky a požadavky. V souvislosti s nabýváním základní orientace po latinské medievistice patří se věnovat pozornost změnám ve struktuře latiny v poantické době - v oblasti slovní zásoby (vliv řečtiny a hebrejštiny), tvaroslovně pravopisným, skladebně stylistickým a dalším novým prvkům jazyka. Přednostní místo náleží typům dobových pramenů a vůbec projevům středověkého písemnictví, fakultativně i latinského písemnictví navazujících epoch. Vedle práce s učebnicemi a příručkami dostává samostatný prostor práce se souvislejšími latinskými texty. Krom antologií a písemných pramenných edic je využíváno databází přístupných i na internetu. Seznamování se s listinnými i vyprávěcími prameny (kroniky, hagiografická díla), se základními projevy latinské epigrafie, s různými typy památek domácí i evropské provenience, vytváří přirozenou vazbu na pomocné vědy historické.
1. semestr: Student má základní přehled o latinské mluvnici, dokáže pracovat se slovníky a základními latinskými příručkami, dovede určovat základní gramatické tvary a disponuje schopností kvalifikované orientace v latinském textu. Je sám nebo s menší podporou schopen dospět ke spolehlivému rozboru souvislých latinských vět a k výkladu lehčího až středně obtížného latinského textu. 2. semestr: Absolvent má hlubší přehled o latinské mluvnici, dokáže využívat slovníků a příruček a úspěšně se orientovat v latinských textech. Je schopen překládat středně obtížné latinské texty. v míře nezbytné pro pochopení smyslu a pro potřeby uspokojivého výkladu a interpretace si poradí i s texty obtížnějšími. Je schopen samostudiem rozvíjet dosažené předpoklady a využívat je v dalším studiu i v historické práci.
|
Předpoklady
|
Nejsou
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška, Didaktický test
Student prokáže schopnost porozumět vybraným typům latinských textů na příkladu vybraných pasáží, které samostatně přeloží, vysvětlí po jazykově gramatické stránce a věcně interpretuje.
|
Doporučená literatura
|
-
Bejlovec J. a kol. Latina pro vysoké školy. Praha, 1993. ISBN 80-04-26464-6.
-
Bejlovec J. a kol. Latina pro vysoké školy. 1993. ISBN 80-04-26464-6.
-
Nechutová J. Středověká latina. Brno, 1995.
-
Novotný F. a kol. Základní latinská mluvnice. Praha, 1992.
-
Quitt Z. , Kucharský P. Česko-latinský slovník starověké i současné latiny. Praha, 2017.
-
Zachová J. Chrestomatie středověké latinské literatury. Praha, 1983.
-
Zachová J. Latina pro historiky a archiváře. Praha, 2005. ISBN 80-200-1388-1.
|