Vyučující
|
-
Šerberová Anna, PhDr. CSc.
|
Obsah předmětu
|
Témata přednáškových bloků: I. Rozpad Jugoslávie a jeho důsledky: 1. Vznik, vývoj a rozpad Jugoslávie. 2. Národnostní, politické a náboženské problémy na Balkáně. 3. Specifický vývoj Srbska (okolnosti formující vznik srbského národa). 4. Slovinsko, historický vývoj, problémy na cestě k samostatnosti, sepětí s českým národem. 5. Vývoj Chorvatského státu (nacionalismus, idea Velkého Chorvatska). 6. Bosna a Hercegovina (specifika vývoje státu, etnické složení a etnická problematika) 7. Válka v BaH - daytonská dohoda, její výsledky a důsledky. 8. Problematika Kosova (postavení Kosova v průběhu staletí, "uznaná samostatnost?" 9. Od Makedonie k Nové Makedonii. 10. Projekce dokumentárních filmů - průběžně (např: Sarajevo, Srebrenice, Tenkrát na Balkáně, Uloupené Kosovo aj.) 11. Prezentace obsahu článků z odborných časopisů, jejich analýza a hodnocení. 12. Shrnutí a zhodnocení kurzu. II. Rozpad SSSR a jeho důsledky: a) SSSR - zahraniční a národnostní politika b) imperiální politika Rusko - vztah k postsovětským republikám (Kavkaz, Pobaltí, Ukrajina), perspektivy Společenství nezávislých států a Euroasijského svazu
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Přednáškový cyklus je určen především posluchačům distančního studia, kteří již absolvovali základní historické kurzy obecných i národních dějin. Studenti by se měli seznámit s vybranými konfliktními problémy současnosti, orientovat se v nich a hodnotit je na základě poznání jejich historické kontinuity.
S ohledem na specifiku pramenné základny a dalších informačních materiálů je nedílnou součástí PVK rozvoj dovedností a schopností posluchačů (studium a interpretace pramenů, komparace různých zdrojů informací, práce s odbornou literaturou, ilustračním materiálem, audiovizuálními prostředky - jejich výběr a charakter má studentům umožnit učinit si představu o různorodosti pramenů, z kterých moderní historiografie čerpá a současně rozšířit znalosti a dovednosti historické práce.
|
Předpoklady
|
Předpokladem je absolvování základních kurzů historie, zájem o moderní dějiny, schopnost analyzovat a hodnotit současné dění ve světě i s ohledem na historické kontinuity.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor
Aktivní účast na semináři (diskuse, plnění zadaných úkolů při práci s textovými dokumenty a dokumentárními filmy). Vypracování anotace článku z odborného časopisu, (Dějiny a současnost, Soudobé dějiny, Mezinárodní vztahy, Slovanský přehled, Mezinárodní politika aj.) k probírané tematice dle vlastního výběru.
|
Doporučená literatura
|
-
Glenny, Misha. Balkán 1904-1999: nacionalismus, válka, velmoci. 2003.
-
Hladký, L. a kol. Dějiny Slovinska. Praha, 2011.
-
Hladký, L. Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno, 2005.
-
Nigel, Thomas. Válka v Jugoslávii. Praha, 2009.
-
Pelikán, Jan. Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Praha, 1997.
-
Pešková, Michaela. Slovanské národy dnes. Plzeň, 2006.
-
Pirjevec, Jože. Jugoslávie 1918-92. 2000.
-
Šesták, M. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha, 1998.
-
Štěpánek, Václav. Jugoslávie - Srbsko - Kosovo. 2011.
-
Tejchman, Miroslav. Balkán ve válce a v revoluci. 2008.
|