Předmět: Dějiny pravěku

« Zpět
Název předmětu Dějiny pravěku
Kód předmětu KHI/KSTA
Organizační forma výuky Společná konzultace + Seminář
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia 1
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Krieger Miloslav, PhDr. CSc.
  • Trefný Martin, Dr. habil. PhDr. Ph.D.
Obsah předmětu
Témata jednotlivých přednášek: 1. Vznik raných civilizací a států (prameny, periodizace, způsoby historického poznávání, metodologické problémy). 2. Vývoj od městského státu k prvním říším (Sumer, Akkad, Mezopotámie a Asýrie), nástupnické státy po 1 tis. př. n. l. 3. Chetitská říše, Malá Asie v širších vztazích v rámci starověkého Orientu, vývoj oblasti do ovládnutí Persií 4. Syropalestinská oblast, Foinikie a Palestina, předpoklady a vrcholy vývoje v 1. tisíciletí 5. Problematika egyptského státu, jeho charakteru, vnitřní a vnější poměry a vztahy v širším prostoru do příchodu Alexandra Makedonského. 6. Mínójská a mykénská kultura v kontextu nejstarších dějin egejské oblasti, dějin Řecka a počátků evropské civilizace. 7. Vznik řeckého státu (Polis) a směry vývoje v archaické době (raná tyranis, velká řecká kolonizace). Společnost a stát v jednotě i polarizaci řeckého světa, kultury a politiky (Sparta a Athény, řecko-perské války, peloponéské války jako katalyzátor nastupujících změn). 8. Krize řecké polis, forma sjednocení Řecka pod Makedonií. Osobnost a úloha Alexandra Velikého a nástup helénismu s jeho zvláštními rysy v politice, náboženství a kultuře. 9. Vývojové vlivy v etnicko-kulturní rozmanitosti západního Středomoří a Itálie, vznik Říma 10. Konsolidace římského státu při vytváření vnitřních i vnějších rovnováh v rámci římské společnosti. Od sjednocení Itálie k impériu; od punských válek k aktivnímu zasahování ve východním Středomoří). 11. Věk revolucí a prohlubující se krize římské republiky v 1. stol. př. n. l. ( od Gracchů k triumvirátu a k Caesarově samovládě). 12. Vznik Augustova principátu a zánik republiky, proměny římské společnosti a upevňování císařství, formy propojení vnitřního vývoje s vnějšími vztahy (problémy v pramenech a v moderním bádání). 13. Vývoj římské zahraniční politiky v podmíněnosti i zpětných dopadech na vnitřní uspořádání (problémy prosazování dynastické vlády, Pax Romana, provincializace, přímý a nepřímý způsob římské nadvlády, židovství a křesťanství). 14. Faktory hlubší krize systému a její projevy v narůstající slabosti imperia, snahy o překonání reformami Diocletiana a Konstantina I. ( ochromení a rozpad struktur římského státu, stěhování národů a nezdařená integrace Germánů, barbarizace, význam a úloha náboženství). Rozdělení impéria, pád západořímské řiše a zánik antického světa.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Projekce (statická, dynamická)
Výstupy z učení
Cílem přednášek je podat nástin základních etap vývoje ve starověku. Přiblížit charakteristické rysy vývoje od počátků městských států po vznik a dějiny starověkých říší s vrcholem v římském císařství. Přednostní pozornost se věnuje výkladu příčin hospodářského, politického a kulturního vzestupu starověkého Řecka a Říma, jeho projevy a důsledky, s dalším vývojem v podobě rozpadu impéria a zániku antiky. Přiměřený zájem patří rovněž významu antického dědictví z pohledu dalšího dějinného vývoje, výběrově také klíčovým problémům poznání a studia antických dějin s jejich dlouhou historií. Mluvená přednáška je doplněna vizualizací map, poukazem na klíčové prameny a jejich rozborem, výběrovými ukázkami z památek a pramenných dokladů.
Student se orientuje v klíčových souvislostech vývoje od konce pravěku po utváření raně středověké Evropy. Uvědomuje si význam epochy starověku a antických dějin jako nejdelší etapy v dějinách lidstva s jejím významem pro utváření dalšího evropského a světového vývoje. Má základní rámcové znalosti základních směrů vývoje starověkého světa, způsobů a forem šíření civilizace a kultury. Student je schopen získané poznatky o vývoji antického světa využít v navazujících historických disciplínách při uvědomění si příslušných souvislostí a návazností v rámci evropského vývoje.
Předpoklady
Nejsou

Hodnoticí metody a kritéria
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška

Účast na přednáškách, studium doporučené literatury.
Doporučená literatura
  • Adkins, A, Adkins R.A. Antický Řím. Praha, 2012. ISBN 978-80-7391-579-7.
  • Adkins, A, Adkins R.A. Starověké Řecko. Encyklopedická příručka.. Praha, 2011. ISBN 978-80-7391-580-3.
  • Bednaříková J. Stěhování národů. Praha, 2013. ISBN 978-80-7429-305-4.
  • Bleicken J. Athénská demokracie. Praha, 2002. ISBN 80-7298-055-6.
  • Burian J. Římské impérium. Vrchol a proměny antické civilizace.. Praha, 1997. ISBN 80-205-0536-9.
  • Češka J. Zánik antického světa.. Praha, 2000. ISBN 80-7021-386-8.
  • Charvát P,, Marek V., Oliva P. Encyklopedie dějin starověku. Praha, 2008. ISBN 978-80-7277-201-8.
  • Charvát P. Zrození státu. Prvotní civilizace Starého světa. Praha, 2001. ISBN 978-80-246-1682-7.
  • Christ K. Krize a zánik římské republiky.. Praha, 2010. ISBN 978-80-7429-029-9.
  • J: Pečírka /a kol./. Dějiny pravěku a starověku, I., II.. Praha, 1989.
  • J.Burian, P. Oliva. Civilizace starověkého Středomoří, I., II.. Praha, 2015. ISBN 978-80-8787-20-4.
  • Kepartová J. Římané a Evropa. Antické dědictví v evropské kultuře.. Praha, 2005. ISBN 80-246-0862-6.
  • Nováková J., Pečírka J. Antika v dokumentech, I. Řecko. Praha, 1959.
  • Nováková J., Pečírka J. Antika v dokumentech, II., Řím. Praha, 1961.
  • Oliva P. Kolébka demokracie. Dějiny a kultura klasického Řecka.. Praha, 2000. ISBN 80-86410-04-8.
  • Oliva P. Zrození evropské civilizace.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Historie (jednooborové) (A14) Kategorie: Obory z oblasti historie 1 Doporučený ročník:1, Doporučený semestr: Zimní