Unikátnost předmětu spočívá v tom, že je vyučován ve třech navazujících semestrech a na jeho výuce se podílí větší množství odborníků napříč různými generacemi pracovníků KHI FF UJEP. Podobně pestrá je i tematická skladba. Kurz začíná obecným poznáním základních teoretických postulátů historické vědy a historického psaní, přechází v lekce umožňující seznámení se s metodami a postupy historické antropologie. V druhém semestru přibližuje posluchačům významné fenomény studia 19. století, jimiž nepochybně jsou církevní dějiny, následně akcentuje možnosti pramenného výzkumu dějin moderních, prostřednictvím tzv. oral history. Končí výkladem o tématech nejnovějšího bádání, kterými jsou tzv. gender studies a jejich napojení na kulturu, resp. pop-kulturu. Kurz o třech semestrech si tak za cíl klade poučit studenty magisterského studia o postupech historické práce, jež lze označit jako tradiční, ale i o postupech, jež jsou vnímané jako moderní. Dále je jeho cílem poučit je o filozoficko-historickém rozměru historikovy práce, stejně jako o rozměru etickém a poučit je o inspirativních zdrojích z prostředí anglo-amerického, ale stejně tak středoevropského i francouzského.
Student dobře rozpozná základní teoretická východiska historiografie 20. století. Umí rozlišit základní trendy historického poznávání raného novověku. Rozumí problematice historické antropologie a mikrohistorie. Dovede pracovat s písemnými prameny a zná zásady jejich interpretace. Samostatně umí vyhodnotit fenomény lidového lékařství i čarodějnictví.
|
-
Abramsová, L. Zrození moderní ženy. Brno, 2005.
-
Bahenská, M. Počátky emancipace žen v Čechách. Praha, 2005.
-
Bloch, M. Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo. Praha, 2011.
-
Burke, P. Co je kulturní historie?. Praha, 2011.
-
Burke, P. Francouzská revoluce v dějepisectví. Praha, 2004.
-
Burke, P. New Perspectives on Historical Writing. Penn Press, 2007.
-
Carr, E. H. Co je historie?. Praha, 1967.
-
Certeau, M. de. Psaní dějin. Brno, 2011.
-
Čadková, K. - Lenderová, M. - Stráníková, J. Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. století v zajetí historiografie. Pardubice, 2006.
-
Čevelová, Z. Gender, víra a manželství v "dlouhém" 19. století. Pardubice, 2012.
-
Dülmne, R. van. Historická antropologie. Praha, 2002.
-
Ginzburg, C. Clues, Myths, and the Historical Method. Baltimore, 1992.
-
Grele, R. J. Envelops of Sound: The Art of Oral History. Chicago, 1975.
-
Holzbachová, I. Škola Annales a současné pojetí dějin. Brno, 1995.
-
Horská, P. Naše prababičky feministky. Praha, 1999.
-
Howell, M. - Prevenier, W. From Realible Sources. An Introduction to Historical Methods. Ithaca - London, 2001.
-
Hughes, H. S. Historie jako umění a jako věda. Praha, 1970.
-
Hutečka, J. a kol. Konstrukce maskulinní identity v minulosti a současnosti. Praha, 2012.
-
Iggers, G. G. Dějepisectví ve 20. století. Praha, 2002.
-
Kalista, Z. Cesty historikova myšlení. Praha, 2002.
-
Kalnická, Z. Úvod do gender studies.. Opava, 2009.
-
Le Goff, J. Paměť a dějiny. Praha, 1997.
-
Lenderová, M. K hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století. Praha, 1999.
-
Malínská, J. Do politiky prý žena nesmí - proč? Vzdělání a postavení žen v české společnostii v 19. a na počátku 20. století. Praha, 2005.
-
Marek, J. O historismu a dějepisectví. Praha, 1992.
-
Muir, E. - Ruggiero, G. (edd.). Microhistory and the Lost Peoples of Europe. Baltimore - London, 1991.
-
Perks, R. T. - Thompson, A, (edd.). The Oral History Reader. London - New York, 1998.
-
Vaněk, M. a kol. Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha, 2007.
-
Vaněk, M. Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha, 2004.
-
Vaněk, M. Orální historie. Olomouc, 2003.
-
Věšinová, E. - Maříková, H. Společnost žen a mužů z aspektu gender. Praha, 1999.
-
Veyne, P. Jak se píšou dějiny. Praha: P. Mervart, 2010.
-
Vodáková, A. - Vodáková, O. Rod ženský. Kdo jsme, odkud jsme přišly, kam jdeme. Praha, 2003.
|