|
Vyučující
|
-
Krieger Miloslav, PhDr. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Přístup a pojetí jsou dány zřetelem k práci odborného historika, bez výhradního úzce speciálního zaměření. Reflektuje význam a úlohu latiny s jejich historickými danostmi, proměnami. V návaznosti na základní kurs latinského jazyka v bakalářském studiu obrací se nyní pozornost k latinské medievistice, jejímu obsahu a složkám. Základem zůstává praktické zvládání normativní latinské mluvnice, jistou nadstavbou je vývoj latiny v poantické době s těžištěm v podobě konstituování středověké latiny. Odkazováno je k fázím a etapám vývoje latinského jazyka ( vulgární, (křesťanská, církevní, středověká latina ) , k vlivům formujících se národních jazyků a počínaje karolinskou renesancí k procesu stabilizace jazykových pravidel a vytváření nové normy latiny. K latinskému jazyku v roli mezinárodního jazyka s jistými vlastními specifiky v rozdílnostech času, místa a prostředí. Zahrnovány jsou otázky latinského pravopisu, výslovnosti, základy jazykové skladby, terminologie a stylistiky. Fakultativní je vyběr z latinské středověké literatury. Přirozeně se zároveň nabízí i možnost odkazovat k pomocně vědným disciplinám. Platí také, že netřeba se omezovat středověkem, zahrnovat lze výběrově texty humanistické, barokní i novolatinské, nápisné památky apod.. Výchozí oporou jsou učebnice didakticky členěné do lekcí a příručky s upravenými texty, práce se slovníky a dalšími pomůckami.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem je v návaznosti na latinský kurz v bakalářském studiu prohloubit základní dovednosti a celkové předpoklady pro dobrou orientaci v latinském textu. Zahrnuje především výběr z písemností a textů, hojně frekventovaných v historickém oboru. Východiskem zůstává učebnicové členění studijní látky.
Student získá dostatečné předpoklady pro spolehlivý překlad středně obtížných latinských textů a jejich solidní interpretaci. Základem je dobrá orientace v latinské gramatice a podstatných souvislostech vývoje jazyka. Spolu s přehledem o metodách a způsobech práce a při schopnosti pracovat s využitím potřebných pomůcek najde i cestu, jak se vyrovnat i s otázkami větší obtížnosti.
|
|
Předpoklady
|
Je žádoucí jako výchozí předpoklad disponovat úrovní znalosti latiny odpovídající základnímu kurzu latiny v bakalářském studiu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Didaktický test
Student prokáže prací v hodině či v jiných formách dohodnuté komunikace / zvláště u kombinovaného studia / schopnost dosahovat výsledků. O znalosti se opírající dovednosti, podstatnou měrou přesahující rámec základního kurzu latiny bakalářského studia. Kvalitativně ve speciálnějším zaměření na latinský jazyk poantické doby. Základem vždy zůstává dobrá znalost normativní latinské mluvnice. Co na ni jako specializace navazuje, má podobu nadstavby. Tvoří ji vedle jazykově gramatické složky ve svých základních rysech základní projevy latinské jazykové kultury a písemnictví. Druhý semestr je zakončený zkouškou, na výběru z textů se i prakticky ověřuje celkově dosažená úroveň.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bejlovec J. a kol. Latina pro vysoké školy. Praha.
-
Nechutová Jana. Středověká latina. Praha. 2002.
-
Nechutová Jana. Texty ke cvičením ze středověké latiny. Brno. 1995.
-
Sedláček Josef. Latinsko-český a česko-latinský slovník. Praha. 2011.
-
Šimandl Josef. Latinská čítanka pro studující dějin křesťanského umění. Praha. 2014.
-
Zachová Jana. Chrestomatie středověké latinské literatury. Praha. 1983.
-
Zachová Jana. Latina pro historiky a archiváře. Praha, 2005.
|