Vyučující
|
-
Podroužek Kamil, PhDr. Ph.D.
-
Šimková Táňa, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Výuka předmětu v kombinované formě zahrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích: 1. Životní styl renesance a renesanční architektura v Itálii 2. Renesanční architektura v Čechách I. (protorenesance, raná a vrcholná renesance) 3. Renesanční architektura v Čechách II. (pozdní renesance, manýrismus a rané baroko do poloviny 17. století) 4. Exkurze a prezentace seminární práce.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování
|
Výstupy z učení
|
V předmětu se studenti obeznámí s typologií a vývojem staveb v Evropě v období renesance a raného baroka. Seznámí se s podstatou vývoje stylů i s jejich formálními znaky v architektuře. Studenti získají základní přehled o význačných stavbách, v Itálii, které sloužily jako předlohy pro vývoj stylu v zaalpských zemích Evropy. Důraz je pak kladen na reálie Českých zemí, studenti se seznámí jak s vývojem stylu, tak s jednotlivými okruhy, architekty - staviteli a jejich význačnými stavbami.
Student získá znalosti o vývoji renesanční architektury na území České republiky a základní představu o inspiracích, šíření a proměnách stylu. Na příkladu proměn renesanční architektury dokáže popsat proměny životního stylu. V rámci absolvování předmětu získá student kompetence k bližšímu datování renesanční stavby a k jejímu zařazení do formálního stylového okruhu.
|
Předpoklady
|
Dějiny architektury I
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Didaktický test
Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: samostatné prezentace určeno seminárního tématu a ověření studijních výsledků. Student samostatně prezentuje v přednášce s následnou diskusí vybrané aktuální téma z dějin renesanční architektury v rozsahu 20 min. Dokladem absolvování je odevzdaná prezentace. Způsob ověření studijních výsledků proběhne zápočtem a zkouškou. Znalosti a dovednosti k zápočtu jsou prověřovány formou kolokvia. Student představí ve vlastní přednášce (15 min.) zvolenou typovou stavbu. Součástí bude architektonický popis stavby, včetně průčelí a dispozice, slohové zařazení stavby a jejích prvků, modelování funkce stavby a jejích jednotlivých prostor pro uvedené slohové období a typologické zařazení. Znalosti ke zkoušce jsou prověřovány písemně. Student si vylosuje po jedné otázce ze třech oblastí. V první oblasti má časové vymezit vylosované slohové období, charakterizovat jeho architektonické znaky, uvést nejvýznačnější typové stavby a jejich autory. Ve druhé oblasti má časové vymezit dobu působení vylosovaného architekta, charakterizovat jeho tvorbu, uvést jeho nejvýznačnější stavby. Ve třetí oblasti má podle fotografie identifikovat vylosovanou význačnou renesanční stavbu v Čechách či na Moravě, stylově ji blíže zařadit, datovat dobu její výstavby a uvést autory, či autory. Písemná část může být následně doplněna ústní částí, ve které jsou studentovi položeny dílčí doplňující otázky.
|
Doporučená literatura
|
-
Koch, W. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost.. Praha, 1998.
-
Krčálová, J. Centrální stavby české renesance. Praha, 1974.
-
Pijoan, J. Dějiny umění, díl 6. Praha, 1999. ISBN 8042401410.
-
Pijoan, J. Dějiny umění, díl 7. Praha, 2000. ISBN 8024201402.
-
Šamánková, E. Architektura české renesance. Praha, 1961.
-
Vlček, P. Dějiny architektury renesance a baroka. Praha, 2006. ISBN 80-01-03407-0.
|