Předmět: Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví II

« Zpět
Název předmětu Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví II
Kód předmětu KHI/KMD21
Organizační forma výuky Seminář
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia 1
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 5
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Hrubá Michaela, prof. PhDr. Ph.D.
  • Podroužek Kamil, PhDr. Ph.D.
Obsah předmětu
Výuka předmětu v kombinované formě zahrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích: 1. Stavba jako historický pramen. 2. Artefakt a jeho vlastnosti. 3. Deskripce a analýza systému. 4. Modelování.

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování
Výstupy z učení
Obsah předmětu je orientován na studium teoretické roviny stavebních dějin. Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními teoriemi a metodologickými postupy dokumentace, analýzy a interpretace kulturních informací, obsažených v hmotných historických pramenech. Předmět se soustřeďuje především na problematiku informací obsažených v zanikajících artefaktech, ve vybraných okruzích seznamuje posluchače s dosaženým stavem poznání především v metodologii oboru stavební historie.
Student získá znalosti v oblasti teorie a metodologie historické vědy. Osvojí si základní metody práce s historickými artefakty a získá základní kompetence k jejich analýze a interpretaci.
Předpoklady
Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví I
KHI/KMD12
----- nebo -----
KHI/KPPN

Hodnoticí metody a kritéria
Písemná zkouška, Didaktický test

Požadavky pro získání zápočtu: Účast na seminární výuce musí dosahovat min. 80% , druhou podmínkou je samostatné vypracování seminární práce. Požadavky na studenta při zkoušce: Znalosti a dovednosti budou prověřovány formou písemného testu. Absolvent prokáže v písemném testu užití Harrisova vývojového diagramu při analýze stratigrafie v zobrazení nálezové situace z archeologického výzkumu, nálezové situace operativního průzkumu a dokumentace nebo stavebněhistorického průzkumu.
Doporučená literatura
  • DVOŘÁK Max. Katechismus památkové péče. Praha, 2004. ISBN 80-86234-55-X.
  • HORÁČEK Martin. Úvod do památkové péče. Olomouc, 2015.
  • HORÁK Petr - NEJEDLÝ Vratislav. Základní pojmy v péči o kulturní dědictví. Pardubice, 2013. ISBN 978-80-7395-716-2.
  • HUBKOVÁ Jana. lfred Piffl a jeho působení v ústeckém muzeu. In: Ústecký sborník historický 2017, 1-2, s. 59-76..
  • KIESSOW Gottfried. Německá památková péče. Brno, 2012.
  • Kol. Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Praha, 2002.
  • KROUPA Petr. Čas a autenticita památky, in: Zprávy památkové péče 64, 2004/5, s. 431-442. 2004.
  • KROUPA Petr. Základní principy památkové péče?, Zprávy památkové péče 61, 2001, č. 10, s. 301 ? 313.
  • NEJEDLÝ Vratislav. Počátky státem organizované ochrany památek v rakouské monarchii a dnešek, Zprávy památkové péče 53, 1993, s. 151- 156..
  • RIEGL Alois. Moderní památková péče. Praha, 2003. ISBN 80-86234-34-7.
  • UHLÍKOVÁ Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. Praha, 2004. ISBN 80-903230-8-1.
  • UHLÍKOVÁ Kristina. Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy 1878-1939. Praha, 2010. ISBN 978-80-87104-60-6.
  • WAGNER Václav. Umělecké dílo minulosti a jeho ochrana. Praha, 2005. ISBN 80-86234-72-X.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr