Vyučující
|
|
Obsah předmětu
|
Výuka předmětu v kombinované formě zahrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích: 1. Příčiny degradace kovů a dřeva, restaurátorský průzkum. 2. Základní principy konzervace a restaurování předmětů z kovů a dřeva. 3. Specifika péče o historické klávesové hudební nástroje. 4. Preventivní péče o sbírkové předměty.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická)
|
Výstupy z učení
|
Předmět si klade za cíl seznámení s problematikou konzervačního a restaurátorského procesu u základních okruhů především movitých památek uměleckého a uměleckořemeslného charakteru včetně základních zásad preventivní péče a konzervace. Součástí je charakteristika základních materiálů a uměleckořemeslných a výtvarných technik včetně problémů materiálové degradace a orientační přehled metod vstupního odborného průzkumu i vlastního konzervačního či restaurátorského procesu. Zdůrazněno je vymezení podílu odborného- památkového pracovníka na průběhu restaurátorského procesu (historické, ikonografické podklady a metodické principy jako významný předpoklad výsledné interpretace); nechybí seznámení se souvisejícími prameny a literaturou vč mezioborových souvislostí. Cyklus přednášek uzavírá závěrečná prezentace restaurátorské akce zvolené dle aktuální situace v regionu.
Absolvent je schopen samostatné práce s literaturou sloužící jako podpůrný materiál k rozšíření znalostí o díle určeném ke konzervačnímu - restaurátorskému zákroku (úřední písemnosti, restaurátorské zprávy, dokumentační fotografie, restaurátorské laboratorní průzkumy). Tyto informace dokáže využít např. pro upřesnění ztracených ikonografických detailů konkrétního uměleckého díla, v minulosti užitých technologií, vymezení nedotknutelných hodnot díla, doplňků atd. Disponuje povědomím o základních pramenech a odborné literatuře k zásahům a proměnám na uměleckém díle určeném k restaurování a základními poznatky o dobových technologiích a současných metodách restaurátorského průzkumu. Absolvent využije získané dovednosti a znalosti především ve sféře praktické péče o kulturní památky a sbírkové fondy (dokumentace a dodržování optimálního klimatického a návštěvnického režimu ve vztahu ke sbírkám).
|
Předpoklady
|
Nezbytná je základní orientace v dějinách umění, žádoucí je základní pasivní znalost němčiny a latiny, jakož i základní povědomí o současné památkové legislativě.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Předpokladem je 50% účast na prezenční výuce, Dále se předpokládá zapojení do diskuse o konkrétním koncepčním problému z prezentované tematiky. Podmínkou udělení zápočtu je rozprava é nad tématem charakteristiky poškození a koncepce restaurátorského či konzervačního zásahu na samostatně zvoleném artefaktu (může být předloženo i v písemné formě).
|
Doporučená literatura
|
-
Barbora A. HŘEBÍČKOVÁ. Recepty starých mistrů aneb malířské postupy středověku. Brno, 2006.
-
Bohuslav SLÁNSKÝ. Technika malby I, Technika malby II. Praha, 1955.
-
Césare BRANDI. Teorie restaurování. Kutná Hora, 2000.
-
Ivana KOPECKÁ a kol. Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. Praha, 2002.
-
Ivana KOPECKÁ-Vratislav NEJEDLÝ. Průzkum historických materiálů. Praha, 2005.
-
Jiří BELIS-Petr KOUKAL-Radek LUNGA-Radek REJŠEK. Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana. Praha, 2006. ISBN 80-86234-88-6.
-
Kolektiv. Základy muzejní konzervace. Brno, 1989.
-
Ludvík LOSOS. Pozlacování a polychromie. Praha, 2005.
-
Roman KUBIČKA-Jiří ZELINGER. Výkladový slovník malířství, grafika, restaurátorství. Praha, 2004.
-
Salvador Muňoz VIŇAS. Současná teorie konzervování. Pardubice, 2015.
-
Zdeněk HOLÝ. Transparentní povrchové úpravy na mobiliáři ze dřeva. Praha. 2022, ISSN 1215-5538.
|