Vyučující
|
|
Obsah předmětu
|
Výuka předmětu v kobinované formě zahrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích: 1. Využití IT v historické vědě (databáze a kvantitativní metody, digitalizace pramenů), kontext humanitních věd 2. Digitalizace pramenné základny (typy pramenů a jejich elektronické zpřístupnění, databáze, možnosti využití digitalizovaných pramenů, ukázky - příklady) 3. IT ve školním dějepise - popularizaci a prezentace výsledků historické vědy (příklady projektů, dějepisný software), fenomén "serious game" ve vztahu k historickému oboru, diskuse 4. Genealogické programy jako specifický typ "dějepisného software" 5. Tvorba elektronické prezentace v historickém oboru, principy vizuálního doprovodu sdělování výsledků výzkumu (prvky, prostředky, ukázkyú 6. "Historie v tabulkách" (software pro analýzu kvantitativních pramenů v kontextu historické demografie)
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
Výstupy z učení
|
Kurz bude zaměřen k těm tématům z oblasti informačních technologií, které mohou prospět odbornému historikovi při odborné práci či popularizaci výsledků historického bádání. Představena zde bude široká škála programů, které lze využít v historickém oboru (databázový a genealogický software, prezentační programy, audioeditory, videoeditory apod.), ve spektru programových prostředků bude přitom pozornost zaměřena na bezplatně využitelné programy licence typu freeware.
Absolvent kurzu získá základní orientaci v okruhu možností, které historii jako vědě či všeobecně vzdělávacímu předmětu dějepis poskytuje rychle se rozvíjející oblast informačních technologií. V konkrétní rovině absolvent získá ucelenou představu o vhodných zdrojích historického materiálu z oblasti internetu. Prostřednictvím konkrétního nácviku se pak naučí ovládat typické softwarové nástroje, které mu mohou prospět v profesi historika, popřípadě při popularizačních aktivitách historického charakteru. Student dokáže po absolvování kurzu: - vytvořit různé typy elektronické prezentace, založené na respektování formálních, pedagogicko-psychologických i odborných nároků na její ztvárnění - vhodně využít vybraných programových prostředků pro editaci historického materiálů, pramenné základny, konkrétní pozornost pak bude orientována ke editaci audiomateriálu historického charakteru (výpověď pamětníka) - zpracovat genealogické schéma s využitím některého z genealogických programů; - vytvořit jednoduchou účelnou a přehlednou databázi na základě vybraného historického pramene statistické povahy.
|
Předpoklady
|
Alespoň základní znalost obsluhy osobního počítače a jeho obecně dostupného programového vybavení (zejm. programy balíku Office).
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor produktů pracovní činnosti studenta (technické práce)
Plnění průběžně zadávaných úkolů: (1) recenze a průběžné sledování aktivity vazby IT a historického oboru (2) využití vybraného programu (např. genealogická databáze) (3) tvorba prezentace jako součást odborného projevu (4) editace digitálního audiomateriálu /výpovědi pamětníka/ (5) tvorba databáze - rozboru statistického pramenného materiálu a možnosti kvantitativního výzkumu
|
Doporučená literatura
|
-
AIKEN, Mary. Nebezpečný efekt (Přední kyberpsycholožka vysvětluje, jak online svět mění lidské chování). Praha. 2021.
-
BOROVIČKOVÁ, Jana. Historik a počítač. Využití výpočetní techniky v historickém výzkumu (= disertační práce, FF UK Praha). Praha. 2002.
-
BOTSMANOVÁ, Rachel. Komu se dá věřit? Jak nás technologie sblížily a proč by nás mohly rozeštvat. Brno. 2018.
-
CARR, Nicholas. Nebezpečná mělčina - Jak internet mění náš mozek. Praha. 2017.
-
DVOŘÁK, Tomáš. World Wide Web a dějepisectví. Rizika, výzvy a příležitosti, In: Dějiny ? Teorie ? Kritika, ročník 11. Praha. 2004.
-
FLORIDI, Luciano. Čtvrtá revoluce: Jak infosféra mění tvář lidské reality. Praha. 2019.
-
CHAPMAN, Adam - FOKA, Anna - WESTIN, Jonathan. ntroduction: What is HistoricalGame Studies?, Rethinking History 21, č. 3. 2017.
-
CHAPMAN, Gary - PELICANE, Arlene. Vztahy v digitálním světě. Praha. 2016.
-
KUPROVÁ, Barbora. Využití genealogických programů v historické demografii. Případová studie: panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století, Historická demografie, ročník 38. Praha. 2014.
-
LORENZ, Maren. Prezentace dějin na Wikipedii aneb touha po neměnnosti uprostřed nekonečné změny, In: Dějiny ? Teorie ? Kritika, ročník 11. Praha. 2004.
-
LOVELOCK, James. Novacén. Brno. 2022.
-
MAREŠ, Petr. Kyberkultura, hackeři a digitální revoluce: Informace chce být svobodná. Praha. 2022.
-
MIKULEC, Jiří. Počítače a internet v historickém výzkumu raného novověku, In: Základní problémy studia raného novověku. Praha. 2013.
-
NEWPORT, Cal. Digitální minimalismus (Zkroťte návykové technologie a získejte svůj čas). Praha. 2019.
-
REYNOLDS, Garr. Prezentace a zen (jednoduše a srozumitelně o designu prezentací a jejich předvádění). Brno. 2009.
-
SPITZER, Manfred. Digitální demence (Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum). Brno. 2014.
-
SPITZER, Manfred. Kybernemoc. Brno. 2016.
-
ZIMBARDO, Philip ? COULOMBE, Nikita D.:. Odpojený muž (Jak technologie připravuje muže o mužství a co s tím). Praha. 2017.
-
ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Brno. 2009.
|