|
Vyučující
|
-
Veselý Martin, doc. Mgr. Ph.D.
-
Šerberová Anna, PhDr. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy jednotlivých přednášek: 1. Nástup bolševismu. Rusko v revolučním roce 1917 a občanská válka, Idea válečného komunismu a realita, NEP; Nová Evropa. Versailleský mírový systém, Německo v letech 1918-1925, porážka, krize a pomalý vzestup Výmarské republiky 2. Nástup fašismu. Itálie v letech 1915-1928, poválečná krize, vzestup Mussoliniho, prosazení a stabilizace fašistického státu, fašismus jako ideologie; Odchod do ústraní. USA v letech 1918-1928, neúspěch Wilsonovy koncepce Společnosti národů v USA, zahraniční politika, omezení imigrace, hospodářský růst a vnitřní politika 3. Kupředu levá. SSSR v letech 1924-1934, kdo nahradí voždě?, Stalinova cesta na vrchol moci, industrializace a kolektivizace; Pod pevnou rukou. Autoritářské státy v Evropě I., Příčiny příklonu k autoritativním režimům, vývoj v jednotlivých státech 4. Krach. Velká hospodářská krize, způsoby řešení, USA v letech 1929-1941, Nový úděl, zahraniční politika; Konec naděje. Německo 1925-1939, Výmarská republika od vzestupu ke krizi, nástup nacismu, etablování nového režimu, represivní systém, hospodářská politika 5. Souostroví. Represivní systém SSSR, trestně pracovní tábory, velká čistka, divadelní procesy, zahraniční politika SSSR do roku 1941 6. Spoutáni appeasementem? Velká Británie a Francie v meziválečném období; Dálný východ. Japonsko a Čína v letech 1918-1941, vnitřní vývoj, příčiny japonské agrese, čínsko-japonská válka, cesta k Pearl Harboru 7. Prolog k válce. Itálie ve 30. letech, anexe v Habeši, občanská války ve Španělsku - příčiny, vývoj, angažovanost dalších států; Druhá světová válka 8. Od okupačních zón k NDR a SRN. Poválečný vývoj západní Evropy, Marshallův plán, I. Berlínská krize, vztahy mezi USA a SSSR; Sovětizace. Příčiny, průběh a následky sovětizace a vytvoření východního bloku, jugoslávská "hereze" 9. Poněkud chladná válka. Vznik bipolárního systému, NATO, Varšavská smlouva, poválečná změna role USA ve světě 10. "Já do Koreje půjdu!" Korejská válka 1950-1953, vnitřní politika USA v 50. letech, lidová Čína; Otřesy v proletářském ráji. Boje o nástupnictví po Stalinovi, Povstání v NDR v roce 1953, XX. sjezd KSSS, Polský problém, maďarská revoluce 11. Blízký východ. Vznik státu Izrael, arabsko-izraelské války, Suezská krize; Sami! Dekolonizace ve světě, příčiny a její průběh, Rok Afriky; Faktor Divnoláska. Chruščovova vnitřní a mezinárodní politika, II. Berlínská krize, Karibská krize 12. Velká společnost. USA v 60. letech, rasová problematika a hledání cesty k jejímu řešení, vietnamský konflikt, rok 1968, nástup Richarda Nixona; Společně? Vývoj SRN, Velké Británie, Francie a Itálie v 50. - 70. letech, integrační procesy v západní Evropě, rok 1968 13. Brežněvova éra. SSSR a východní blok v 60. a 70. letech, vzájemné vztahy, invaze do ČSSR, hospodářská politika států RVHP, válka v Afghánistánu; Star Wars. USA v 70. a 80. letech, aféra Watergate, ropná krize, islámská revoluce v Iránu, nástup Ronalda Reagane, program Hvězdných válek 14. Rozpad východního bloku. Perestrojka, glasnosť, průběh ve vybraných zemích, pád Berlínské zdi; Vystřízlivění. Rozpad SSSR, válka v Jugoslávii, I. irácká válka
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem historického kurzu Obecné moderní dějiny je přiblížit zásadní aspekty celosvětového vývoje od sklonku první světové války až do rozpadu východního bloku a následných událostí. Kurz je rozdělen na dvě části, přičemž v první je sledován rozpad tradičních evropských mocností a vytvoření nových států, které měly často ve vínku národnostní problémy, rozmach totalitních ideologií a v souvislosti s tím v různém časovém horizontu a v závislosti na vnitro a zahraničněpolitických okolnostech vznik totalitních nebo autokratických států. Zároveň pak oslabování vlivu demokratických států - ať již vlivem vnitřních problémů či v důsledku poválečné a především Velké krize; v případě Spojených států pak v důsledku deklarované politiky izolacionismu. Klade se důraz na otázku, co umožnilo nástup a expanzi fašismu, nacismu a komunismu, jaká je podstata těchto ideologií a jak ovlivnily celosvětový vývoj. Pochopení linie těchto událostí je nezbytné pro porozumění dějin 20. století jako celku. Zároveň je věnována pozornost průvodnímu společenskopolitickému, sociálnímu a kulturnímu vývoji. Ve druhé části je přiblížen vývoj po druhé světové válce v kontextu poválečného rozdělení světa, změny v postavení USA, které zcela opustily izolacionistickou politiku, vzniku východního bloku pod vedením SSSR a střetávání obou stran, které se projevilo jednak krizemi, které přímo ohrozily světový mír (především karibská a obě berlínské krize), nebo ve válečných konfliktech. V nich docházelo k nepřímým střetům prostřednictvím třetích stran, šlo však o konflikty velmi závažné (Korea, Vietnam, Afghánistán). Zároveň je sledována jak proměna tzv. třetího světa, tak ohnisko trvalého mezinárodního napětí na Blízkém Východě v důsledku vzniku státu Izrael. Arabsko-izraelský konflikt pak hrál významnou roli politickou, vojenskou i hospodářskou (především tzv. ropný šok). Stranou pozornosti nezůstává ani vnitřní a zahraniční politika v USA, zejména v 60. letech, kdy dochází mj. k výrazné proměně v postavení afroamerického obyvatelstva, ale i vývoj východního bloku včetně krizových událostí v NDR, Polsku a Maďarsku, až po jeho pozvolný rozpad a nastínění následného vývoje.
Studenti prokazují znalost skutečností a klíčových jevů z obecných dějin z období let 1918-1995. Orientují se v příčinách a následcích zásadních událostí, které ovlivnily dějinný vývoj. Mezi ně patří především uchopení moci bolševiky v Rusku, vznik Versailleského systému, poválečná hospodářská krize, neúspěch světové revoluce, nástup fašismu v Itálii, krach na newyorské burze, uchopení moci nacisty v Německu, příčiny a výsledky druhé světové války, vznik bipolárního systému po druhé světové válce a s ním související krize a válečné konflikty, sovětizace a vznik východního bloku, rozpad koloniálního systému, fenomén Blízkého východu, integrace západní Evropy, jaderné zbrojení a snahy o jeho omezení, procesy v rámci východního bloku, jeho rozpad a následné události. apod. Znají základní odbornou literaturu ke sledovanému období a jsou díky ní schopní prokázat schopnost kritické interpretace popisovaných jevů. Prokazují znalost příčinných souvislostí a chápou je v širším historickém kontextu. Umějí uspokojivě vysvětlit a interpretovat důležité pojmy jakými jsou např. fašismus, nacionální socialismus, Kominterna, NEP, industrializace, GULAG, kult osobnosti, kolektivizace, autoritářský stát, New Deal, appeasement, Norimberské zákony, Lebensraum, šoa, studená válka, sovětizace, Marshallův plán, Berlínská krize, NATO, Varšavská smlouva, RVHP, EHS, dekolonizace, jaderné zbrojení, Brežněvova doktrína, OPEC, ropný šok, perestrojka, glasnosť apod. Jsou schopni si uvědomit etický rozměr problematických jevů daného období a jejich důsledků pro současnost. Jsou schopni získané poznatky prezentovat prostřednictvím textů, referátů nebo prezentací a diskutovat o nich.
|
|
Předpoklady
|
Nejsou
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška
Studenti se účastní seminářů (min. docházka 80%), na něž se připravují pomocí doporučených a poskytnutých podkladů a literatury, která rozvíjí a prohlubuje témata jednotlivých přednášek. O jednotlivých problémech diskutují a zasazují je do širších souvislostí. Podmínkou účasti na ústní zkoušce je úspěšné splnění dvou písemných testů a předložený seznam minimálně deseti titulů prostudované odborné literatury. Seminární práce v rozsahu 18 000 znaků.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Alan Bullock. Hitler a Stalin, Paralelní životopisy. Plzeň, 2002.
-
Ernst Nolte. Fašismus ve své epoše. Praha, 1999.
-
Ferdinand Seibt. Ta stará ošklivá melodie. Několik ohlédnutí za německou historií 1900-1945. Praha, 2002.
-
Henry Kissinger. Roky v Bílém domě. Praha, 2006.
-
Ian Kershaw. Hitler. 1889-1936: Hybris. Praha, 1994.
-
Ian Kershaw. Hitler. 1936-1945: Nemesis. Praha, 1994.
-
J. Vykoukal-B. Litera-M. Tejchman. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha, 2004.
-
Jacques Rossi. Encyklopedie Gulagu. Praha, 1999.
-
Jan Křen. Dvě století střední Evropy. Praha, 2005.
-
Marjan Britovšek. Stalinův termidor. Praha, 1991.
-
Martin Broszat. Uchopení moci. Vzestup NSDAP a zničení Výmarské republiky.
-
Martin Gilbert. Dějiny dvacátého století I (1900-1933). Praha, 2005.
-
Martin Gilbert. Dějiny dvacátého století II. (1934-1951). Praha, 2000.
-
Niall Ferguson. Britské impérium: cesta k modernímu světu. Praha, 2007.
-
Orlando Figes. Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891-1924. Praha, 2000.
-
Patrik Ouředník. Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku. Praha, 2001.
-
Paul Johnson. Dějiny 20. století. Praha, 2005.
-
Peter Reichel. Svůdný klam Třetí říše. Fascinující a násilná tvář fašismu. Praha, 2004.
-
Robert C. Tucker. Stalin jako revolucionář. 1879-1929. Studie dějin a osobnosti. Praha, 2003.
-
Robert C. Tucker. Stalin. Na vrcholu moci 1928-1941. Praha, 2003.
-
Václav Veber. Komunistický experiment v Rusku 1917-1991 aneb Malé dějiny SSSR. Praha, 2001.
-
Vladimír Bystrov. Průvodce říší zla. Praha, 2006.
-
Vladimír Nálevka. Horké krize studené války. Praha, 2010.
-
Vladimír Nálevka. Světová politika ve 20. století I. II.. Praha, 2000.
-
Winston Churchill. Druhá světová válka I.-VI.. Praha, 1995.
|