|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Výuka předmětu v kombinované formě zahrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích: 1. Vývoj ochrany památek do sklonku 19. století 2. Alois Riegl, Max Dvořák a proměna vnímání hodnot památek v 1. pol. 20. století 3. Památkový fond severních Čech v období totalitního režimu i v nepřízni současnosti 4. Současná památková legislativa a praxe
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Vývoj péče o památky od prvních projevů respektu k historickému a uměleckému dílu minulosti až po současnou situaci. Po úvodní prezentaci výběrových příkladů citlivého přístupu či vztahu k artefaktům minulosti ještě před vznikem prvních legislativních nástrojů na ochranu památek je pozornost věnována zejména vývoji principů ochrany památek 19. a 20. století včetně. vzniku a působnosti vídeňské C.K. komise pro uchovávání a vyhledávání stavebních památek. Prezentovány jsou koncepty přístupu k památkám v teoretických dílech i praktických realizacích předních osobností oboru (E. E. Viollet le Duc, J. Ruskin, A. Riegl, G. G. Dehio, M. Dvořák, Z. Wirth, V. Wagner) se zaměřením na středoevropské prostředí. Zmíněna jsou i neblahá regionální specifika severočeského regionu po 2. světové válce a jejich důsledky včetně film. dokumentů k tomuto tématu. Závěrem je podána charakteristika současné památkové legislativy v ČR a fungování odborných organizací a výkonných orgánů státní památkové péče. Nechybí porovnání se systémy památkové péče ve vybraných evropských zemích vč. informace o příspěvkové stimulaci vlastníků památek a některých aktuálních problémech oboru.
Absolvent na základě získaných znalostí disponuje argumenty ve prospěch smyslu a existence oboru památkové péče s včetně srovnávacích praktických příkladů. Získává představu o ideových konceptech nejvýznamnějších teoretiků a osobností památkové péče (A. Riegl, G. G. Dehio, M. Dvořák, Z. Wirth, V. Wagner) na základě seznámení se s jejich stěžejními díly (respektive jejich překlady či výtahy z nich) a je obeznámen se základními prameny a literaturou k vývoji státní památkové péče na území našeho státu ve 20. stol. Dále je obeznámen se základními principy platného zákona o státní památkové péči (včetně porovnání s obdobnými principy ve vybraných západoevropských zemích). Získává tak základní povědomí o vývoji hodnot památky v historické retrospektivě a tím i vytváření opor postupného společenského ukotvení a rozvoje autonomie oboru památkové péče jakožto aplikované disciplíny vázané na široký okruh dalších společenskovědních oborů. Rovněž tak o některých aktuálních tématech oboru jakožto dosud minimálně využívaném historickém fenoménu zejména období 20. století (aktuálním v regionálním měřítku pro tzv. těžební oblast Podkrušnohoří).
|
|
Předpoklady
|
Žádoucí je předchozí absolvování předmětu Dějiny kultury I, II a také průřezové historické souvislosti zejména ve vztahu ke středoevropskému vývoji. Vhodná je též základní pasivní znalost německého jazyka.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Vedle účasti na výuce předpoklad aktivního přístupu v rámci diskusí k některým, zejména aktuálním tématům. Nezbytné je studium základní a vybrané doporučené literatury. Dalším požadavkem je znalost základních oborových pojmů, povědomí o nejvýznamnějších osobnostech oboru a schopnost využití znalostí z aktuální památkové legislativy v závěrečném zápočtovém písemném úkolu na téma památkové ochrany.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Dvořák Max. Katechismus památkové péče. Praha, 2004. ISBN 80-86234-55-X.
-
Horáček Martin. Úvod do památkové péče. Olomouc, 2015.
-
Kroupa Petr. Čas a autenticita památky, in: Zprávy památkové péče 64, 2004/5, s. 431-442. 2004.
-
Riegl Alois. Moderní památková péče. Praha, 2003. ISBN 80-86234-34-7.
-
Wagner Václav. Umělecké dílo minulosti a jeho ochrana. Praha, 2005.
|