Vyučující
|
-
Fukala Radek, prof. PhDr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy jednotlivých přednášek: 1. Antické dějepisectví 2. Dějepisectví jako součást středověkého písemnictví 3. Renesanční historiografie a dějepisectví barokního období 4. Osvícenské dějepisectví 5. Historiografie první poloviny 19. století 6. Historiografie druhé poloviny 19. století 7. Historiografie první poloviny 20. století - 14. Historiografie po druhé světové válce: Marxistická historiografie; Francouzská škola Annales; Návrat vyprávění. Lawrence Stone; Postmoderní výzva. Konec historie jako vědy? Fukuyama.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Účelem předmětu je seznámit posluchače s vývojem s vývojem evropského dějepisectví, s jeho hlavními směry a osobnostmi, s vývojem metod, teoretických nástrojů historické vědy, koncepčních přístupů a problémů. Zahrnuje proměny a vývojové tendence světové historiografie od antiky do současnosti. Postihuje postavení historiografie v systému věd a její vztahy příbuzným disciplínám. Reflektuje proměny historického myšlení a postižení vazeb mezi evropským a českým dějepisectvím. První část kurzu je zaměřena především na vývoj moderního dějepisectví. Důraz je kladen na vývoj pojmoslovného vybavení dějepisectví a pramenné základny. Druhá část kurzu je věnována podrobnějšímu sledování vývoje zejména evropského historického myšlení a konstituováním nových směrů historického bádání.
Student by měl historii pochopit jako vědecký obor a měl by si osvojit základní terminologii: např. historismus, dějepisectví, hagiografie, periodizace, historická antropologie, kulturní historie, mikrohistorie, regionální historie, historická topografie, dějiny každodennosti, mentality (-mentální výbava a kolektivní psychologie), totální pojetí historie, "dlouhé trvání", analýza struktur, "nová historie" apod. Rovněž by se měl dobře orientovat v historických dílech, edicích pramenů a v odborných časopisech, a to domácích a zahraničních. Získané dovednosti budou solidní průpravou pro další absolventův historický výzkum v archivech, knihovnách a dalších odborných institucích.
|
Předpoklady
|
Ne Pasivní znalost cizích jazyků. Průběžné a aktivní čtení historických monografií, biografií a syntéz.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Esej, Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární)
Aktivní účast a četba zadané literatury a ukázek odborných textů. Zpracované referáty by měly prokázat čtenářskou dovednost studenta, jeho schopnost samostatně formulovat otázky a problémy, a v neposlední řadě umění vyvodit vlastní závěry; popř. pochopit minulost i jinak, než bylo dosud zvykem. Zápočet a zkouška je realizována písemnou a ústní formou podle požadavků stanovených zkoušejícím.
|
Doporučená literatura
|
|