Vyučující
|
-
Šimková Táňa, Mgr. Ph.D.
-
Juřina Petr, PhDr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Pravěk Mezopotámie Egypt Předřecká architektura Řecko Řím Byzanc Islámská architektura Raně křesťanská architektura Karolinská renesance Ottonská renesance
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
Výstupy z učení
|
Předmět je orientován na stavební vývoj od pravěku do závěru římské antiky s přesahem do mladších období byzantského a islámského světa na území evropského kulturního okruhu. Přednášky se věnují základním otázkám vývoje staveb v uvedeném období na území přední Asie (Turecko, Irák, Arabský poloostrov) severní Afriky (Egypt) a Evropy. Pravěk a starověké kultury (dělení pravěku a starověku - časoprostorové relace, stavební činnost v paleolitu a mezolitu, stavební aktivity neolitu a mladších etap pravěku v Evropě, vývoj mladších etap Mezopotámie a Egypta). Antika (předřecké období: Kykladská kultura, Minojská kultura, Trójský kulturní okruh, Heladská kultura; řecká antika: stavební materiály a konstrukce, stavební řády, stavební typy, sídla; římská antika: stavební materiály a konstrukce, stavební řády, stavební typy, sídla). Byzantská a islámská architektura (byzantská architektura a její rozšíření v Evropě; islámská architektura a její vývoj). Cílem je seznámit posluchače s celým rozsahem tématu v základních rysech. Důraz je kladen především na antickou architekturu, která je základem pro pochopení středověkého vývoje staveb v západní a střední Evropě. Přednášky se orientují na vývoj stavební činnosti od rané křesťanské architektury až po gotické stavby na území západní a střední Evropy, především Velká Británie, Španělsko, Francie, Německo a Itálie. V samostatných přednáškách je věnována pozornost vývoji staveb na území ČR. Raně křesťanská sakrální architektura v mediteránní oblasti (kostel, hrob), předrománská (merovejská, karolínská renesance, otonská renesance), románská, gotická. Cílem je seznámit posluchače v základních rysech se stavebním vývojem sídel a stavebních typů. Stavební typy se hodnotí z hlediska stavebních technologií, dispozičního vývoje a projevů uměleckého výrazu.
Absolvent získá znalost vývoje staveb od pravěku do závěru gotiky v kulturní oblasti Evropy, od předrománských slohů v oblasti střední a západní Evropy. Současně je veden ke komparaci v rámci slohů, a to jak v oblasti slohového výrazu, tak i dispozice a stavební technologie jednotlivých typů staveb. Výuka naznačuje trendy vývoje staveb v rámci jejich funkcí a významu. Pokládá otázky, související s komparací a trendy vývoje, a naznačuje možnosti jejich řešení.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Dostatečná docházka, vypracování a přednesení referátu, prostudování literatury, absolvování zápočtového testu v rozsahu probrané látky, složení ústí zkoušky v rozsahu probírané látky
|
Doporučená literatura
|
-
KOCH, W. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost.. Praha, 1998.
-
MERHAUTOVÁ, A.-TŘEŠTÍK, D. Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha, 1983.
-
RADOVÁ, M., ŠKABRADA, J. Románské stavitelství. Praha, 1992.
-
SYROVÝ, B. A KOL. Architektura svědectví dob. Praha, 1974.
-
ŠKABRADA, J. Konstrukce historických staveb. Praha, 2003.
-
VAŘEKA, P. Archeologie středověkého domu. Plzeň, 2004.
|