|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Samostatný okruh problematiky je vázán k seminární výuce. Zde půjde z podstatné části o charakteristiku pramenné základny k dějinám českých zemí v raném novověku. Na základě konkrétních ukázek a jejich analýzy bude prezentována zásadní proměna pramenné základny, k níž v kvantitativní i kvalitativní rovině v raném novověku dochází. Prostřednictvím pramenů bude charakterizován rozvoj agendy patrimoniální správy, význam zde ovšem budou mít i prameny státní (celozemské) či církevní provenience. Analýza pramenů bude orientována ke rozvíjení schopnosti kritické práce s historickými prameny i s odbornou literaturou. -České země v období třicetileté války. Hodnocení "Bílé hory" a třicetileté války dosavadní české a zahraniční historiografii -Ekonomické a sociální důsledky třicetileté války (a jejich odraz v pramenné základně) -Problematika demografického vývoje českých zemí od 17. do první pol. 19. století -Šlechta po třicetileté válce, charakteristika vrchnostenského velkostatku (vývoj, typy) -Poddanské obyvatelstvo po třicetileté válce (problematika změn právního a sociálního postavení, poddanství, nevolnictví, otázka roboty, majetkové a kulturní poměry venkovského obyvatelstva v raném novověku) -Formy a význam odporu poddaných v 17. a 18. století -Náboženské a kulturní poměry v českých zemích v 17. a 18. století (rekatolizace, problematika barokní kultury, umění, česká barokní literatura a jazykový vývoj) -Problematika "absolutismu" a charakter absolutistického stát ve střední Evropě -Zahraniční politika habsburské monarchie ve 2. polovině 17. a v 18. století a její vnitropolitické důsledky -České země v období osvícenského absolutismu 1740-1792 -Hospodářský vývoj českých zemí v 17. a 18. století (specifické rysy protoindustrializace v českých zemích, počátky průmyslové revoluce) -Předpoklady geneze novodobého českého národa na sklonku 18. a poč. 19. století -České země do roku 1815 (ohlas francouzské revoluce v českých zemích, napoleonské války)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Nácvik pohybových a pracovních dovedností
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz je zaměřen k údobí dějin českých zemí, které je rámcově vymezené etapou třicetileté války až po předěl související s událostmi obecného vývoje Evropy na klonku 18. a počátku 19. století. V proběhu přednáškového cyklu bude pozornost studujících postupně směřována ke spektru hlubokých politických, společenských, hospodářských i kulturních proměn českých zemí, které úzce souvisí s krizovými momenty první poloviny 17. století (neúspěšný stavovský, třicetileté válka, populační a hospodářský regres aj.). Pozornost se zde bude orientovat nejen k celkovému vývoji, nýbrž se i dílčím způsobem dotkne proměn ve významu a postavení jednotlivých sociálních vrstev soudobé stavovské společnosti (šlechta, městský stav a poddanská společnost). V průběhu 17. a počátku 18. století bude dále sledován postup upevňování panovnické moci v českých zemích i habsburské monarchii, charakterizovány budou prosazující se absolutistické principy, a to v kontextu (a ve srovnání) politických poměrů v dalších evropských státech. Do tohoto okruhu zahrne výklad i aspekty náboženského a kulturního vývoje českých zemí v raném novověku (od rekatolizace k omezené toleranci). Charakteristika 18. století posléze poukáže k postupné proměně centralistických tendencí habsburských panovníků se zaměřením na jejich snahy o správně-politické, hospodářské či sociální reformy (osvícenské reformy). Jako samostatné téma pak bude též sledován hospodářský vývoj českých zemí, výklad představí principy prosazování moderních forem výroby a obchodu, a též jejich propojení s absolutistickým státem ve střední Evropě. Poslední okruh posléze zaměří pozornost studujících k proměně, kterou přináší samotný závěr 18. století. V širším kontextu bude charakterizován široký okruh předpokladů národního hnutí, a to v kontextu podnětů úzce souvisejících s myšlenkovou a kulturní proměnou Evropy (zejm. osvícenství) a zároveň celoevropskými událostmi, které zásadním způsobem proměnily evropskou společnost jako takovou (francouzská revoluce, napoleonské války a, vídeňský kongres).
Absolvent kurzu prokazuje znalost komplexního historického vývoje v etapě raného novověku v českých zemích. Dokáže zde přehledným způsobem charakterizovat hlavní vývojové tendence, osvětlit nejdůležitější procesy a jevy daného období v kontextu úrovně poznání současné historiografie. V konkrétní úrovni spolehlivě definuje klíčové pojmy sledovaného období, dokáže je osvětlit a odůvodnit i z hlediska prostorových a chronologických souvislostí. Vývoj českých zemí absolvent dále zasadit do celkového kontextu vývoje zemí habsburské monarchie a dalších zemí střední Evropy. Pro absolventa kurzu je posléze závažný okruh kompetencí v okruhu práce s pramennou základnou. Absolvent dokáže určit (pozná) a definovat základní historické pramenné typy relevantní pro etapu českého raného novověku. Rozumí jejich základní struktuře a v tomto rámci je schopen navrhnout základní badatelský postupu či spektrum metod vhodných pro badatelské využití konkrétního pramenného typu (ukázky).
|
|
Předpoklady
|
Nejsou
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Didaktický test
Písemný test (realizovaný elektronickou formou, Moodle).
|
|
Doporučená literatura
|
|