| Název předmětu | PVK Metodologie myšlení v antické filosofii |
|---|---|
| Kód předmětu | KFHS/N751 |
| Organizační forma výuky | Přednáška + Seminář |
| Úroveň předmětu | Magisterský |
| Rok studia | nespecifikován |
| Semestr | Zimní a letní |
| Počet ECTS kreditů | 4 |
| Vyučovací jazyk | Čeština |
| Statut předmětu | Povinně-volitelný |
| Způsob výuky | Kontaktní |
| Studijní praxe | Nejedná se o pracovní stáž |
| Doporučené volitelné součásti programu | Není |
| Vyučující |
|---|
|
| Obsah předmětu |
|
1) Úvod 2) Narace, obraz, paradigma: struktury myšlení a metody komunikace v orální kultuře (homérská epika) 3) Pravda: archaická koncepce pravdy (eteos, némertés, atrekés, aléthés), pravda jako řečová kvalita, pravda a klam 4) Pravda: proměny pojetí pravdy v klasické době, pravda jako cíl zkoumání 5) Alétheia a peithó: pravdivost a přesvědčivost v sociálním a politickém kontextu, pluralita pravd, sofistická racionalita 6) Myšlení v médiu proměnlivosti a stálosti: co lze koherentně myslet a co lze vyjádřit, jak myslet a řečově uchopit proměnlivost (Hérakleitos, Platónův dialog Kratylos) 7) Myšlení a řeč: logika, dialektika, rétorika 8) Typologie kognitivních schopností, rozlišení epistémé a doxa 9) Příčiny a vědění: věda jako vědění o příčinách a principech, pojetí příčinnosti v hippokratovském korpusu, hledání příčin u Platóna, aristotelská koncepce příčinnosti 10) Procesy poznání: anamnetický, maieutický a dialektický model poznání u Platóna 11) Aristotelova filosofická metoda: axiomaticko-deduktivní a empirický přístup, východiska zkoumání, endoxa 12) Závěrečná reflexe
|
| Studijní aktivity a metody výuky |
| Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou) |
| Výstupy z učení |
|
Cílem předmětu je seznámit studující s postupy myšlení, které se profilovaly v archaickém a klasickém období řecké antiky. Širší perspektiva výkladu představuje nejprve specifické metody organizace vědění v předfilosofické orální kultuře a dále sleduje utváření koncepce vědy a vědění u antických filosofických autorů. Zaměřuje se přitom na koncept pravdy a proměny pojetí pravdy v archaické a klasické době a na fungování tohoto konceptu nejen v epistemologickém, ale také sociálním a politickém kontextu. Z různých perspektiv je podrobněji analyzován vztah myšlení a řeči. Dále se kurz obrací k pojetí vědění jako vědění o příčinách a představuje modely poznání a charakteristiky kognitivních procesů u Platóna a Aristotela. Metodologie kurzu předpokládá doplnění teoretického výkladu o práci s primárními a sekundárními texty.
Studující získají přehled o postupech myšlení v archaickém a klasickém období řecké filosofie. Seznámí se s procesem utváření koncepce vědy a vědění, s antickými modely poznání a výkladem kognitivních procesů u filosofických autorů. Budou umět pracovat s odbornou literaturou a prezentovat získané poznatky. |
| Předpoklady |
|
Nejsou
|
| Hodnoticí metody a kritéria |
|
Esej, Analýza výkonů studenta
Účast min. 75% Domácí příprava (četba) Aktivní participace v hodině a diskuse Prezentace referátu na základě sekundární literatury (alternativně seminární práce) |
| Doporučená literatura |
|
|
| Studijní plány, ve kterých se předmět nachází |
| Fakulta | Studijní plán (Verze) | Kategorie studijního oboru/specializace | Doporučený semestr |
|---|