Předmět: Archeologie médií

« Zpět
Název předmětu Archeologie médií
Kód předmětu KFHS/K503
Organizační forma výuky Společná konzultace + Seminář
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia 1
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Kolář Martin, Mgr. Ph.D.
  • Pokorný Vít, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
V souvislosti s posthumanitním zaměřením studia se kurz zaměří na archeologie médií v klasické době, v avantgardě, post- avantgardě a neo-avantgardě, a současnému chápání média. Cílem kurzu je představit fenomén nejenom média (např. designu)? chápaného nejenom ve smyslu prostředníka, ale i životního stylu? ve dvou provázaných rovinách. První z nich je určitá archeologie médií, tedy představení forem, které je založeno historicky, jako součást určitého příběhu - histoire s důrazem na problematiku související mimo jiné s tradicemi designu, které mají původ již v 18. století i devatenáctém století a vrcholí v myšlení avantgardy. Neo-avantgarda a post-avantgarda s danými formami komunikuje na jedné straně vymezením se vůči nim, či na straně druhé jejich hybridizací. Příkladem může být myšlení jak dekonstruktivistické, tak aplikace různých modelů založených na principu rhizomu. Vedle toho si je nutno uvědomit, že popularita určitých médií např. designu, tak jak odpovídá současné zkušenosti, se časově váže na praxe 70. let minulého století, kdy je možno hovořit prostoru bez smyslu, avšak s designem. Což souvisí s fenoménem "folle du logis", tedy médiem televize i fenoménem scifi a imaginace. Naznačený postup následně umožňuje ve druhé rovině, kterou budeme sledovat, promýšlet téma v rámci proměn a převrstvování paradigmat a jejich vzájemné prorůstání. A to jak z pohledu čistě formálního, tak s ohledem na somaestetiku, environmentální problematiku, politickou praxi a kvalitu života. Osnova seancí: 1.) Základní vymezení pojmů (design, forma, tvar, představa, objekt, prostředí...) a časové vymezení v rámci tradice (biedermeier, avantgarda, neo-avantgarda, pos-avantgarda, dekonstrukce, somaestetika, biopolitika, životní styl...). 2.)Metafora, kognitivní definice a paradigmata - "Umělecké revoluce"? Estetická východiska a dějiny idejí v myšlení Thomase T. Khuna, Arthura O. Lovejoye, Stephena C. Peppera a Nathalie Heinich v souvislostech teorie umění a designu. 3.) Proměny paradigmat na příkladu uspořádání expozice moderního a současného designu v Centre national d´art et de culture Georges-Pompidou. 4.) Dědictví 18. a 19. století aneb, takové malé "orientalismy" - pár poznámek o životním stylu. 5.) Totalizující myšlení a fascinace na příkladu díla Le Corbusiera v souvislostech s nacistickou ideologií. Paralely a diference s avantgardou "východní" Evropy. 6.) Dekonstruktivní tendence a to nejenom v architektuře. Jacques Derrida a Peter Eisenman: Chora L Works - Příběh jedné utopie, povídání o parku bez květin. 7.) Čtení minulosti - design jako gotický román. 8.) Blázen v domě, aneb televize jako médium představ o designu. 9.) Gilles Deleuze: stroboskopy, sítě a oddenky. Myšlení rhizomu. 10.) Richard Shusterman a somestetika. Tělesné aspekty v současném designu. 11.) Alain de Botton a design, kvalita života a současný životní styl. 12.) Volitelné téma na základě diskuse se studenty a vyhodnocení kurzu (dva bloky).

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
Výstupy z učení
Kurz je zaměřen na archeologie médií v klasické době, v avantgardě, post-avantgardě a neo-avantgardě, a současnému chápání média. Cílem kurzu je předsavit fenomén média (např. designu); chápaného nejenom ve smyslu prostředníka, ale i spolotvůrce životního stylu.
Orientace v problematice v kulturních teorií s vazbou na životní styl, pochopení smyslu medializace ve smyslu procesu přenosu, základní znalosti a orientace problematice kulturní paměti. Znalost základních pojmů a teorií s tímto souvisejících (klasická doba, avatgarda, post-avatgarda, neo-avantgarda, poststrukturalismus, nový historismus, teorie moci).
Předpoklady
1. Nejsou nutné žádné konkrétní předchozí kurzy. 2. Znalost angličtiny, schopnost kritické práce s textem, základní orientace v kulturních teoriích a filosfoii.

Hodnoticí metody a kritéria
Esej, Analýza výkonů studenta, Rozbor jazykového projevu studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Rozhovor

Esej (10 normostran), práce v semináři (docházka 75%), ústní pohovor.
Doporučená literatura
  • Benjamin, W. Teoretické pasáže. Praha, 2011.
  • Blanco, M. del Pilar a E., Peeren. The spectralities reader: ghosts and haunting in contemporary cultural theory. New York, 2013.
  • De Botton, A. Architektura štěstí: tajné umění zařídit si život. Zlín, 2010.
  • Deleuze, G. a F. Guatari. Tisíc plošin.. Praha, 2010.
  • Fišerová, M. Obraz a moc. Karolinum, Praha, 2015.
  • Foucault, M. Slova a věci. Praha: Computer Press, 2007.
  • Latour, B. Stopovat a skládat světy s Brunem Latourem: výbor textů 1998-2013. Praha, 2016.
  • Marenko, B. a Brassett. Deleuze and design. Edinburgh, 2015.
  • Marin, L. a A. Cantillon. Politiques de la représentation. Paris, 2005.
  • MITCHEL, W. J. T. Landscape and Power. London, 2002.
  • SHUSTERMAN, Richard. Estetika pragmatizmu: Krása a umenie života. Kalligram, Bratislava, 2003.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr