Vyučující
|
-
Fišerová Michaela, doc. Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1) Vymezení pojmů člověk a zvíře a jejich role v rámci západního filozofického myšlení. Interdisciplinární přesahy: etika/politika a estetika/poetika animality. 2) Antika a Aristotelovo pojetí duše u lidí a zvířat 3) Středověké a renesanční bestiáře: zvíře jako symbol (ne)lidského 4) Descartes, Condillac a osvícenská diskuse o zvířecí mysli 5) Schelling a Herder: mystická příroda a zvíře v romantismu 6) Bentham a Singer: utilitaristická starost o zvíření utrpení 7) Deleuze, Guattari o tvorbě a stávání se zvířecím 8) Merlerau-Ponty, Burgatová a problematická fenomenologie zvířete 9) Derrida, Fonteney a dekonstrukce zoopoetiky 10) Lorenzova etika etologie 11) Berger a diskursivní způsoby vidění animality 12) Harraway a překonávání druhismu 13) Závěrečné shrnutí
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje studenty se západní tradicí filozofického chápání pojmů člověka a zvířete, resp. humanity a animality. Jeho záměrem je uvést do četby stěžejních filosofických příspěvků k této problematice, a to zejména z hlediska dvou různých přístupů: eticko-politických a esteticko-poetických. Každá z uvedených linií filosofického myšlení umožňuje jiné pojetí a vede k několika pohledům v dané perspektivě. Záměrem četby vybraných textů bude tyto přístupy rozlišit, srovnat a navrhou oblasti jejich možného uplatnění na příkladech z historické a současné praxe lidského zacházení se zvířaty.
Student se zorientuje v západním metafyzickém myšlení v rovině filosofického pojetí pojmů člověka a zvířete. Pomocí četby reprezentativního výběru těxtů z oblasti etiky a estetiky porozumí vzájemné závislosti v kontrastních definicích těchto pojmů. Na základě srovnání jednotlivých přístupů rozkryje různé filosofické záměry a předpojetí podmiňující koncepci rozdílů a podobností mezi animalitou a humanitou. Student tím získá znalost historického vývoje západní filosofické tradice úvah o lidském a zvířecím, kulturním a přírodním. Tato znalost mu umožní zvářit míru využitelnosti starších i novějších přístupů k problémům evoluce, konkurence, symbiózy a ochrany druhů v kontextu environmentálních otázek ssoučasnosti.
|
Předpoklady
|
1. absolvování tohoto kurzu není podmíněno absolvováním jiného kurzu 2. znalost anglického jazyka
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Esej, Analýza výkonů studenta
Pro získání atestace je potřeba splnit dva úkoly: 1. prezentace 3 krátkých referátů/résumé studijních textů na příslušných hodinách semináře. Každé résumé představí shrnutí hlavních myšlenek 5 stran textu. 2. napsání a prezentace seminární práce obsahující vlastní úvahu na vybrané téma. Seminární práce má 6 normostran, odevzdává se do začátku zkouškového období na email vyučující. Předpokladem pro vypracování seminární práce je účast na přednáškách a seminárních diskusích. Dalším předpokladem je důkladné prostudovaní primárních a sekundární zdrojů filosofické literatury.
|
Doporučená literatura
|
-
Aristoteles. Člověk a příroda. .
-
Berger, John. O pohledu. .
-
Burgatová, Florence. Svoboda a neklid zvířecího života. .
-
Condillac, E. Treatise on Animals. .
-
Deleuze, G., Guattari, F. Tisíc plošin. .
-
Derrida, Jacques. The Animal that Therefore I Am. .
-
Harraway, Donna. When Species Meet. .
-
Herder, J.G. Uměním k lidskosti. .
-
Lorenz, Konrad. Takzvané zlo. .
-
Singer, Peter. Osvobození zvířat. .
|