|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Přehled látky je obsažen v anotaci předmětu.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Demonstrace, Pracovní činnosti (dílny), Grafické a výtvarné činnosti
|
|
Výstupy z učení
|
Performance - můžeme též říkat "umění akce" - je způsob uměleckého vyjádření, kdy se hlavním nástrojem stává tělo umělce a jeho chování v určitých situacích. Jedná se o aktivity, které vždy probíhají v reálném čase a v reálném prostoru. Na rozdíl od divadla je umělec vždy sám sebou, nehraje tedy žádnou roli, nic nepředstírá. Činnost tohoto ateliéru se tedy týká především performance a všeho, co s touto formou uměleckého vyjádření souvisí. V první řadě se jedná o práci s médii, která slouží k zachycení a dokumentaci těchto aktivit, tedy s fotografií a videem. Dále se budeme zvláště zabývat prostředky, které jsou akčnímu umění nejblíže, tedy instalací a objektem. Nicméně jsem přesvědčen, že dnes není možné omezovat tvorbu umělce na jediný možný způsob vyjádření. Studenti tudíž budou mít možnost využívat všechny vhodné prostředky k vyjádření toho, co vyjádřit chtějí, a to bez ohledu na zaměření ateliéru. Důraz budeme klást samozřejmě i na rozhled a obeznámenost s tvorbou kolegů z našeho nejbližšího okolí i z mezinárodní umělecké scény. Důležitý pro nás bude nejenom samotný proces tvorby uměleckého artefaktu, ale v neposlední řadě i způsob jeho prezentace, ať už na výstavách nebo v médiích. Jedná se například o vhodný výběr prací k prezentaci, jejich adjustaci a instalování, o rozhovory a komunikaci o vlastní práci s veřejností i s kritiky atd. Považuji za důležité, aby studenti - pokud možno - pracovali na půdě školy, aby tak měli možnost konfrontovat svou práci s ostatními, aby se vzájemně často střetávali a komunikovali mezi sebou. Abychom pravidelně hovořili nejen o samotné práci, ale i o všem, co s ní nějakým způsobem souvisí. Neboť jedině takto může student neúčelněji využít všeho, co mu studium na této škole skýtá.
Student umí samostatně pracovat na svých projektech, a to bez doplňujících úkolů a zadání. Má jasno v tom, jaká problematika ho zajímá, čím se chce zabývat, má určený směr svého uvažování. Student je schopen kriticky uvažovat a konzultovat svou uměleckou práci. Má osvojen jemu vlastní postup, kterým se jeho práce ubírá, a to od prvotního nápadu, přes přípravné skici a studie až k výslednému definitivnímu zpracování.
|
|
Předpoklady
|
Úspěšné absolvování předcházejícího studia
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor produktů pracovní činnosti studenta (technické práce), Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární)
1. Plnění dílčích úkolů a zadání v průběhu celého semestru 2. Aktivní účast při konzultacích v rámci ateliéru
|
|
Doporučená literatura
|
-
Adler, Phoebe; McCorquodale, Duncan (eds.). Contemporary Art in Eastern Europe. London Black Dog Publishing, 2010.
-
Adrian Henri. Environments and Happenings. Thames and Hudson, 1974.
-
Bishop, C. Artifical Hells, Participatory Art and the Politics of Spectatorship. Verso, New York, 2012.
-
Bryzgel, Amy. Performance Art in Eastern Europe since 1960. Manchester University, 2017.
-
J. Kastner (ed.). Land and Environmental Art. Phaidon, 1998.
-
J. Mayer (ed.). Minimalism. Phaidon, 2000.
-
Kemp-Welch, Klara. Antipolitics in Central European Art. I. B. Tauris, London/New York, 2014.
-
Pavlína Morganová. Akční umění. Votobia, 1999.
-
R. L. Goldberg. Performance Art. Thames and Hudson, 1990.
-
Roemer, Stefan. Report from the Conceptual Paradise. Silke Schreiber Verlag, Munchen, 2013.
-
T. Warr (ed.). The Artist's Body. Phaidon, 2000.
-
U. Grossenick (ed.), B. Riemschneider (ed.). Art at the Turn of the Millenium. Taschen, 1999.
|