Vyučující
|
-
Mitter Patrik, doc. Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1. Komunikace a její složky; komunikační situace a její složky. 2. Segmentace textu: výpověď (ETJ), věta, větný ekvivalent. Zvuková stránka výpovědi: slovní přízvuk, rytmus, frázování, větný přízvuk, intonace, kadence, důraz. 3.-4. Komunikační funkce výpovědi a jejich výpovědní formy. 5.-6. Subjektivní postoje mluvčího k obsahu a formě výpovědi. Modalita jistotní a voluntativní. 7. Popírání platnosti obsahu sdělení. Zápor v češtině. Forma a funkce. Věty kladné a záporné. 8.-10. Slovo a jeho funkce ve větě. Větný člen. Skladební vztah. Význam a forma větných členů. Valenční slovníky v praxi. 11.-13. Gramatická a sémantická stavba větných celků. Kodifikace v syntaxi. 14. Deagentizace a dekauzativizace a jejich výrazové prostředky.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Předmět je zaměřen na důkladné poznání a upevnění českého syntaktického systému (včetně osvojení příslušné terminologie) jako nezbytného teoretického východiska k postupnému obohacování vlastního repertoáru skladebních prostředků a rozvíjení schopnosti vhodně jich využívat k vyjadřování rozmanitých komunikačních záměrů, postojů (zvl. modálních, emociálních, hodnotících apod.) s ohledem na různorodost komunikačních situací a jejich složek. Součástí seminářů je studium aktuální odborné literatury (odborné články), práce s texty se zaměřením na komunikačně pragmatické složky výpovědi, stavbu skladebních celků, řešení konkrétních skladebních úkolů, korektury apod.
Student umí rozlišovat v konkrétní komunikační situaci komunikační záměry a možnosti jejich výpovědní realizace (formy); hierarchizovat propoziční obsahy a adekvátně je jazykově vyjádřit; rozlišovat stupně jistotní modality, nezaručená a spekulativní sdělení, pravdivost a platnost sdělení; popsat obsahovou, zvukovou, grafickou, mluvnickou, sémantickou a ilokuční stránku výpovědi; vyjadřovat se v daném předmětu terminologicky správně. Student dovede vyjadřovat své subjektivní postoje k obsahu sdělovaného a užívat k tomu různých verbálních a neverbálních prostředků; vyjadřovat týž propoziční obsah různými gramatickými strukturami a uvědomovat si gramatické shody a rozdíly; využívat různých druhů záporů v (ne)popírání platnosti obsahu sdělení; posoudit komunikační nejednoznačnost.
|
Předpoklady
|
znalosti disciplíny na maturitní úrovni znalosti v rámci oborové návaznosti náležitá terminologie
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
docházka aktivita samostatný výstup test
|
Doporučená literatura
|
-
Vybrané přednášky ze sborníků Přednášky z xx. běhu LŠSS (Praha: FF UK, 2001-2011).
-
Vybrané příspěvky z časopisů Naše řeč, Český jazyk a literatura, Slovo a slovesnost a z tematicky nebo příležitostně zaměřených sborníků.
-
Čechová M., Hrbáček J. a kol. Čeština. Řeč a jazyk. Praha: Praha, 2000.
-
Daneš, F. Jazyk a text I a II. Výbor z lingvistického díla F. Daneše. Praha: FF UK, 1999.
-
Daneš, F. Věta a text. Praha: Academia, 1985.
-
Grepl M., Karlík, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.
-
Karlík, P., Krčmová, M. (ed). Jazyk a kultura vyjadřování (M. Jelínkovi k pětasedmdesátinám). Brno: MU, 1998.
-
Kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství LN, 1995.
-
Zimová, L. Cvičení a úkoly ze skladby. Ústí nad Labem: UJEP, 2009.
|