Vyučující
|
-
Koten Jiří, doc. Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1. Narativ - definice a vlastnosti. 2. Modely základního rozlišení. 3. Příběh, zápletka, sytost zápletky. 4. Společná interpretace zaměřená na analýzu příběhu. 5. Vyprávění a vyprávěcí situace (Stanzel). 6. Doleželova teorie narativních způsobů. 7. Narativní situace: hlas a fokalizace (Genette). 8. Společná interpretace zaměřená na analýzu způsobu vyprávění. 9. Narativní temporalita. 10. Společná interpretace zaměřená na analýzu narativní temporality. 11. Fikčnost - teorie a přístupy. 12. Fikční světy jako možné světy. 13. Společná interpretace zaměřená na analýzu fikčního světa. 14. Závěrečný seminář, zápočtový test, hodnocení studentů
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Seminář poskytuje základní poučení o teorii literárního vyprávění. Cílem kurzu je, aby si student připravovaný pro učitelské povolání osvojil pojmy, jejichž prostřednictvím je možné popsat narativní text a jeho působení. Práce v semináři probíhá na pozadí společného čtení vybraných textů české literatury (žánrově jde převážně o povídky - Máchy, K. Čapka, Vančury, M. Kundery ad). Kurz rozšiřuje dosavadní znalosti studentů z úvodu do studia literatury; vzhledem k rozšiřujícímu kurzu Naratologie II je ale pojímán jako základní; zaměřuje se především na centrální kategorie narativní analýzy.
Student si osvojuje terminologii a analytické nástroje pro popis, rozbor a výklad narativu; užívá náležitou terminologii; rozumí základním teoretickým konceptům a je schopen je samostatně používat. Student chápe vyprávění jako kognitivní artefakt i jako nástroj ideologických praktik, který dokáže odkazovat mimo text, je schopen zobrazovat "historii" i fikci, je nositelem kolektivní paměti apod.
|
Předpoklady
|
znalosti disciplíny na maturitní úrovni znalosti v rámci oborové návaznosti náležitá terminologie
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
docházka aktivita samostatný výstup test
|
Doporučená literatura
|
-
Bílek, P. A. Hledání jazyka interpretace. Brno: Host, 2003.
-
Doležel, L. Fikce a historie v období postmoderny. Praha: Academia, 2008.
-
Doležel, L. Heterocosmica. Fikce a možné světy. Karolinum, Praha, 2003. ISBN 80-246-0735-2.
-
Doležel, L. Narativní způsoby v české literatuře. Praha: Český spisovatel, 1993.
-
Fořt, B. Úvod do sémantiky fikčních světů. Brno: Host, 2005.
-
Chatman, S. Příběh a diskurs. Brno: Host, 2008.
-
Koten, J. Jak se fikce dělá slovy. Brno: Host, 2013.
-
Kubíček, T. Vypravěč. Beno: Host, 2008.
-
Propp, V. J. Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany: H+H, 1999.
-
Rimmonová- Kenanová, S. Poetika vyprávění. Brno: Host, 2001.
-
Stanzel, F. K. Teorie vyprávění. Praha: Odeon, 1988.
-
Šklovskij, V. Teorie prózy. Praha: Akropolis, 2003.
|