|
Vyučující
|
-
Čajka František, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Uvedení do studia oboru, cíle výukové a studijní, odborná literatura. 2. Dějiny bádání; terminologie. 3. Pravopisné systémy. 4. Charakteristika češtiny - příznakové jazykové jevy ve starším období. 5. Vývoj fonologického systému (VFSa) od konce 10. stol. do konce 14. stol. I. - úvod. 6. VFSa II. - vývoj samohláskového systému. 7. VFSa III. - vývoj samohláskového systému. 8. VFSa IV. - vývoj souhláskového systému. 9. Vývoj fonologického systému (VFSb) od konce 14. stol. do konce 16. stol. I. - úvod. 10. VFSb II. - vývoj samohláskového systému. 11. VFSb III. - vývoj samohláskového systému. 12. VFSb IV. - vývoj samohláskového systému. 13. VFSb V. - vývoj souhláskového systému. 14. Poznámky k vývoji ve spisovném jazyce.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět je tematicky zacílen na studium starších fází češtiny (pračeština, stará a střední čeština), s dílčími exkurzy dialektologickými a komparací s novočeským materiálem. Centrální část výkladů předmětu Historická mluvnice I. bude věnována hláskosloví. Nedílnou součástí kurzu je i přehled historických gramatik češtiny, zejm. z pohledu jejich metodologického a materiálového rámce. Cílem předmětu je porozumění staročeskému textu a systémovým změnám v jednotlivých jazykových rovinách. Podstatnou složkou výukového programu je analýza vybraných staročeských textů. Popis historického vývoje češtiny je tak nutnou oporou pro studium současné češtiny
Student umí charakterizovat češtinu z pohledu genetické klasifikace; podat souvislý přehled o vývojových fázích češtiny od východiska praslovanského do současnosti; popsat základní hláskoslovné tendence do období nové češtiny a analyzovat zejm. hláskoslovné rysy v materiálu vybraných staročeských textů; podat přehled o responzích staršího zejm. hláskoslovného stavu v českých nářečích a spisovné češtině. Student se dovede orientovat ve starší i soudobé odborné literatuře; pracovat s odbornou produkcí (zejména se staročeskými mluvnicemi), pracovat s lexikografickými příručkami (např. slovníky); na základě lexikografických příruček analyzovat materiál i z pohledu etymologického, analyzovat z pohledu hláskoslovného staročeský text; pracovat samostatně, pracovat pod vedením.
|
|
Předpoklady
|
znalosti disciplíny na maturitní úrovni znalosti v rámci oborové návaznosti náležitá terminologie
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Didaktický test
docházka aktivita samostatný výstup test
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bělič, J. - Kamiš, A. - Kučera, K. Malý staročeský slovník. Praha: SPN, 1978.
-
Gebauer, J. Historická mluvnice jazyka českého. I. Hláskosloví. Praha: ČSAV, 1963.
-
Hujer, O. Vývoj jazyka československého. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1934.
-
Karlík, P. - Nekula, M. - Pleskalová, J. (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002.
-
Kol. Vokabulář webový - slovní zásoba historické češtiny, viz http://vokabular.ujc.cas.cz/.
-
Komárek, M.:. Historická mluvnice česká. Hláskosloví. Praha: SPN, 1962.
-
Komárek, M. Nástin fonologického vývoje českého jazyka. Praha: SPN, 1982.
-
Lamprecht, A. - Šlosar, D. - Bauer, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986.
-
Lamprecht, A.:. Vývoj fonologického systému českého jazyka. Brno: UJEP, 1966.
-
Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 2010.
-
Porák, J. Chrestomatie k vývoji českého jazyka. Praha: SPN, 1979.
|