|
Vyučující
|
-
Čajka František, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do studia disciplíny, cíle výukové a studijní, odborná literatura. 2. Dějiny oboru; terminologie. 3. Základní problémové okruhy vývoje indoevropštiny a praslovanštiny. 4. Indoevropská jazyková rodina; ablaut. 5. Diferenciace indoevropské jazykové rodiny; baltoslovanský jazykový areál. 6. Slovanský prajazyk - praslovanština. 7. Základní tendence ve vývoji praslovanštiny. 8. Tzv. zákon otevřených slabik. 9. Vznik nosovek, monoftongizace diftongů, protetické jevy. 10. Tendence palatalizační - palatalizace velár. 11. Změny hlásek před jotací, přehlásky samohlásek. 12. Prozodické prostředky a jejich vývoj. 13. Diferenciace slovanského prajazyka - fonologický a morfologický plán. 14. Rozpad slovanské jazykové jednoty.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je uvést studenty do problematiky jednotlivých jazykových rovin (jejich jednotek a vztahů), rozšířit jejich znalosti lingvistické terminologie, poskytnout jim stručný vhled do základních lingvistických disciplín, s nimiž se budou ve svém studiu důkladně seznamovat, zpřehlednit a rozvíjet jejich dosavadní poznatky o jazyce. Semináře jsou věnovány upevňování teoretických poznatků a jejich uplatňování v lingvistické analýze současných jazykových projevů.
Student se umí bezproblémově pohybovat na poli nejstarších slovanských dějin (od indoevropského východiska až konce raného středověku - do vzniku češtiny a dalších slovanských národních jazyků; podat přehled dějin oboru; charakterizovat vznik Slovanů (etnogeneze a otázka tzv. pravlasti) a jejich další vývoj; podat souvislý přehled o vzniku a vývoji nejstaršího slovanského jazyka - praslovanštiny, popsat a analyzovat praslovanské jazykové rysy a jejich responze ve slovanských národních jazycích (zejm. v češtině). Pro svou obecně slovanskou povahu představují získané dovednosti nezbytný předpoklad ke studiu dalších disciplín (Historická mluvnice češtiny, Staroslověnština a Dialektologie). Student se dovede orientovat ve starší i soudobé slavistické odborné literatuře; pracovat s odbornou slavistickou produkcí (zejména filologicky orientovanou), pracovat s lexikografickými příručkami (např. slovníky); na základě lexikografických příruček analyzovat materiál i z pohledu etymologického, nacházet původně praslovanské jazykové jevy i v mladších slovanských jazycích (mj. ve staré češtině a českých nářečích a ve staroslověnštině); pracovat samostatně, pracovat pod vedením.
|
|
Předpoklady
|
znalosti disciplíny na maturitní úrovni znalosti v rámci oborové návaznosti náležitá terminologie znalost základů evropského a slovanského historického a politického zeměpisu a základů nejstarších českých a slovanských dějin
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Didaktický test
docházka aktivita samostatný výstup test
|
|
Doporučená literatura
|
-
Breton R. Atlas jazyků světa: soužití v křehké rovnováze. Praha: Albatros. 2007.
-
Erhart A. Indoevropské jazyky. Praha: Academia. 1982.
-
HAVLOVÁ, E. (ed.). Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Academia, Praha, 1989.
-
Horálek, K. Úvod do studia slovanských jazyků. Praha, 1962.
-
Karlík, P. - Nekula, M. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002.
-
Lamprecht, A. Úvod do studia slovanských jazyků. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1986.
-
Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Nakladatelství Lidové noviny. Brno. 1997.
-
Petr, J. Základy slavistiky. Praha, 1984.
-
Price, Glanville a kol. Encyklopedie jazyků Evropy. Praha: Globatour, 2002.
-
Večerka R. a kolektiv. K pramenům slov. Uvedení do etymologie. Praha. 2006.
-
Večerka, R. Počátky slovanského spisovného jazyka. Praha.
-
Večerka, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc - Praha, 2006.
-
Večerka, R. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Brno: FF MU, 2002.
|