1) Kovové versus nekovové nanočástice v přírodě a v mikrobiálních kulturách Polydisperzní systémy jako prostředí obsahující nanočástice (půda, buněčné struktury, sraženiny). Vznik kovových nanočástic jako výsledek redukčních procesů. 2) Přítomnost nanočástic v mikrobiálních buňkách a v jejich okolí Buněčné inkluze, magnetozómy, extracelulární a intracelulární lokalizace nanočástic vzniklých mikrobiální aktivitou. 3) Biochemické procesy zúčastněné při vzniku kovových nanočástic mikrobiálního původu Enzymaticky katalyzovaná redukce kovů. Další předpoklady vzniku kovových nanočástic - stabilizační peptidy, fytochelatiny. 4) Vlastnosti a funkce kovových nanočástic v mikroorganismech Velikost a tvar mikrobiálně produkovaných kovových nanočástic. Hypotézy o jejich funkci. Intracelulární produkce kovových nanočástic jako prostředek detoxifikace těžkých kovů. 5) Srovnání nanočástic vzniklých v biologických systémech s nanočásticemi produkovanými chemickou cestou Materiálová a ekonomická náročnost výroby nanočástic chemickou cestou a cestou mikrobiologickou. Možná perspektiva průmyslového uplatnění biotechnologické výroby kovových nanočástic. 6) Příklady syntézy nanočástic mikroorganismy Magnetitové nanočástice Magnetospirillum gryphiswaldense, "nanodrátky" u bakt. rodů Geobacter a Shewanella, stříbrné a zlaté nanočástice vláknitých hub, platinové nanočástice Fusarium oxysporum. 7) Možnosti praktického využití nanočástic mikrobiálního původu Desinfekční účinky kovových nanočástic pro zdravotnictví (stříbro), nanočástice jako prostředek aplikace léčiv a pro diagnostické účely v medicíně, nanočástice a nanoemulze prostředků pro ochranu rostlin v zemědělství, ochrana před tvorbou zápachu oděvů (textilní průmysl), nanočástice k omezení rozvoje mikrobiálních kontaminací při skladování potravin.
|