|
Vyučující
|
-
Ledvinka Václav, doc. PhDr. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tato témata po jednotlivých týdnech: 1. Základní pojmy archivistiky, archivní teorie (věda) a archivní praxe 2. Historické kořeny a vývoj archivů, archivnictví a spisové služby - evropský a světový kontext 3. Archivistika jako vědecká disciplína a metodologie oboru - základní pojmy, postupy, výstupy 4. Vztah archivistiky k historiografii a k tzv. pomocným vědám historickým 5. Archivy a jejich poslání, vnitřní organizace archivů, archivní síť a její struktura 6. Kvalifikace archivářů, archivní školství, archivní periodika 7. Odborná literatura oboru archivnictví, nadnárodní a mezinárodní kontext 8. Archivnictví jako informační a metainformační systém, místo archivnictví v soustavě tzv. paměťových institucí, aktuální vývojové trendy 9. Archivnictví a spisová služba 10. Základní principy a postupy archivní práce - přearchivní péče, spisová služba a výběr archiválií (skartační řízení) 11. Základní principy a postupy archivní práce - evidence, ochrana, zpracování a zpřístupňování archiválií 12. Základní principy a postupy archivní práce - využívání archiválií, badatelská agenda, ediční a publikační činnost, vědecké, vzdělávací a kulturní poslání archivů 13. Základní principy a postupy archivní práce - elektronické (digitální) archivnictví 14. Archiválie jako národní kulturní dědictví, kategorizace archiválií, archivní kulturní památky a národní kulturní památky
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět si klade za cíl kombinací formy monologického výkladu (přednáška) a dialogických metod (rozhovor, diskuse, brainstorming) zprostředkovat a vštípit studentům základní přehled a soubor primárních znalostí o oboru archivnictví, o jeho poslání, smyslu a místě v systému společenských a historických věd. Východiskem je výklad historických kořenů, základních pojmů a metodologických postulátů současné vědecké archivistiky. Na tento výklad navazuje soubor informací o aktuálním praktickém fungování českého archivnictví, podaný v přiměřeném nadnárodním (evropském, světovém) kontextu. Výsledkem výuky v předmětu by měla být znalost základních odborných pojmů, pochopení významu archivů a archivistiky, orientace ve struktuře především českého archivnictví a základní povědomí o práci (činnosti) archiváře a o jejím smyslu.
Studenti získají primární znalosti v oboru archivnictví a v problematice dotýkající se správy dokumentů.
|
|
Předpoklady
|
Nejsou
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Nejsou
|
|
Doporučená literatura
|
-
Ludmila Sulitková. Archivnictví a spisová služba. Ústí nad Labem, 2017.
-
Mikuláš Čtvrtník. Dialog archivistiky a historické vědy. Prameny a role archivů, Český časopis historický, 117, 2019, č. 2, s. 381-422..
-
Mikuláš Čtvrtník. Epocha archivního ničení? Destrukce archivních dokumentů jako téma archivní metodologie, Archivní časopis, 65, 2015, č. 4, s. 341-357..
-
Václav Ledvinka. Archiv na křižovatce: úložiště, úřad, vědecký ústav, kulturní instituce? Historická reflexe o Archivu hl. města Prahy. In: Městské archivy a městští archiváři. Eds. Jana ČERMÁKOVÁ a kol., Brno 2010, s. 79-104.. Brno, 2010.
-
Václav Rameš. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha, 2005.
|