|
Vyučující
|
-
Zeman Václav, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy: 1. Archivní teorie, definice, současný stav 2. Vývoj pořádacích principů 3. Evidence a elektronické zpracování archiválií (software) 4. Implementace nových základních pravidel pro zpravování archiválií 5. Proměna popisu jednotky popisu, rejstříků 6. Pořádání fondů archivů měst a archivů obcí 7. Pořádání fondů velkostatků a rodinných archivů 8. Pořádání fondů státní správy do roku 1945 9. Pořádání fondů státní správy po roce1945 10. Pořádání fondů soudů 11. Pořádání spolkových a osobních archivů 12. Pořádání fondů průmyslových podniků 13. Pořádání fondů farních úřadů a vikariátů 14. Specifické materiály v archivních fondech a sbírkách
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace, Projekce (statická, dynamická), Laborování
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem tohoto kurzu má být prohloubení základních teoretických znalostí v oblasti pořádání archivního materiálu, s nímž se posluchači seznamují v rámci kurzu Archivnictví. Nyní však jde o hlubší a problémově zaměřený výklad spojený především s praktickými úkoly majícími za cíl osvojení si základních principů této pro archiváře všech stupňů klíčové dovednosti. Nejprve bude pozornost věnována spíše staršímu historickému materiálu s důrazem na raně novověký materiál a na prameny let 1848-1918, druhá část kurzu bude již zaměřena na archiválie nejnovější, tehdy vzniklé po roce 1918. Prostor zde dostanou základní typy fondů a problematika spojená s různými variantami v jejich pořádání a především i to, jaké možnosti se nabízejí při existujícím uspořádání fondu, které je však nevyhovující (vzniklo například v druhé polovině 19. století na základě pertienčního principu). Poněkud odlišné nároky potom na archiváře kladou fondy vzniklé po roce 1918, kde je nutno se vyrovnávat často s neúplností fondu či s nevhodně provedenými skartacemi v minulosti, uvážlivě je třeba volit principy vnitřního skartování související s duplicitním dochováním stejných informací u nadřízených složek.
Student si osvojí poznatky o přístupu k různým typům archivního materiálu. Bude schopen kriticky zhodnotit stav dochování registratury původce. Stranou zpracování archiválií nelze ponechat ani rozhodnutí o způsobu případného přemanipulování, případně změny ukládacího schématu. Teoretické poznatky bude moci aplikovat při praxi ve zvoleném archivu.
|
|
Předpoklady
|
Úvod do archivnictví I. Úvod do archivnictví II.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Student se aktivně účastní výuky. Součástí výstupu bude analýza vybraných záležitostí spjatých s řešením teoreticko-praktického problému. Studenti v závěru vypracují písemnou práci týkající se pořádání archivního materiálu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Antonín Barcuch a kol. Metodika k archivnímu zpracování fondů typu ?Národní výbor?, (SAP, Supplementum 1/2019). Praha, 2019.
-
Ivan Michálek a kol. Metodika k archivnímu zpracování fondu typu ?Okresní úřad II?. Praha, 2018.
-
Michal Wanner. Základní pravidla pro zpracování archiválií. Praha, 2015.
-
Pavel Dlouhý, Helena Pochobradská, Marta Šopáková. Metodika k archivnímu zpracování fondu typu ?Průmyslové podniky? (SAP, Supplementum 2/2018). Praha, 2018.
-
Zdeněk Martínek, Radek Pokorný, Ivo Šulc. Metodika k archivnímu zpracování fondu typu ?Archiv obce? (SAP, Supplementum 1/2018). Praha, 2018.
|