|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy: 1. Stupňování adjektiv a adverbií 2. Zájmena tázací, vztažná, neurčitá 3. Indikativní věty vztažné, důvodové 4. Indikativní věty podmínkové, časové 5. Opakování - překladová cvičení 6. Konjuktivní prézenta a imperfekta sloves 1. - 4. konjugace a slovesa esse 7. Účinkové věty 8. Vedlejší věty s konjuktivem prézenta a imperfekta 9. Opakování - překladová cvičení 10. Slovesa nolo, volo, eo, fero, fio 11. Otázky přímé 12. Gramatické opakování 13. Gramatické opakování 14. Překladová cvičení 15. Překladová cvičení
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Na základě znalostí osvojených v kurzu Latina I. rozšířit orientaci studenta ve vybraných oblastech praktického užívání latinského jazyka, zejména v diplomatice a epigrafice na základě písemných pramenů převážně české provenience 14. - 19. století. Cílem je korektní interpretace písemností zejména diplomatického a epigrafického charakteru v latinském jazyce z této doby (listiny, městské knihy, matriční záznamy, nápisy) a jejich korektní překlad do českého jazyka. Kurz je proto zaměřen čistě prakticky. Prostřednictvím ukázek zejména z oblasti diplomaticky nejdůležitějších písemností tak studenti získají přehled o specifických rysech středověké a novověké latiny a budou schopni interpretovat texty úřední povahy.
Student je veden k pochopení a osvojení gramatické struktury latinského jazyka, což mu umožní korektně interpretovat texty diplomatické a epigrafické povahy. Osvojí si specifické lexikální penzum a znalost řady syntaktických fenoménů typických pro vybrané typy pramenů Získá povědomí o systému kontrakcí a suspenzí v diplomatické a epigrafické produkci. Cílem je dosažení základního stupně dovednosti jazykovvě i věcně spravného překladu latinskojazyčných textů a jejich interpretace v konkrétních kontextech.
|
|
Předpoklady
|
1. Latina I. 2. Předpokladem pro studium je základní znalost gramatických a syntaktických kategorií mateřského jazyka včetně názvosloví v latinském jazyce. Vhodná je rovněž znalost některého z neslovanských evropských jazyků pro komparaci s latinským jazykem a pochopení jeho významu v evropském civilizačním okruhu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta, Systematické pozorování studenta
Zápočtový písemný test, ověřující osvojení gramatických kategorií a schopnost překladu a interpretace diplomatických a epigrafických textů. Jednotlivá cvičení testu jsou hodnocena dle obtížnosti, maximum je 20 bodů, minimum 11 bodů.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Dirk Panhuis. Gramatika latiny. Praha, 2014.
-
František Novotný a kol. Základní latinská mluvnice. Praha, 1992.
-
Jan Kábrt, Pavel Kucharský. Latinsko-český slovník. Praha, 2016.
-
Jana Zachová. Latina pro historiky a archiváře. Praha, 2005.
|