|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické orkuhy: 1. Latinské gramatické názvosloví, výslovnost, přízvuk 2. I. a II. deklinace, přivlastňovací zájmena 3. Indikativ prézenta, imperfekta a futura I. sloves 1. a 2. konjugace - aktivní tvary 4. Indikativ prézenta, imperfekta a futura I. sloves 3. a 4. konjugace - aktivní tvary 5. Indikativ prézenta, imperfekta a futura I. sloves 1. - 4. konjugace - pasivní tvary, deponentní slovesa, sloveso esse, skloňování osobních zájmen 6. Opakování - překladová cvičení 7. Substantiva III. deklinace 8. Adjektiva III. deklinace, participium prézenta 9. Paricipium prézenta ve vazbě ablativu absolutního. Zájmena is, ille, ipse, iste, idem. Překladová cvičení I. 10. Opakování - překladová cvičení 11. Substantiva IV. aV. deklinace. Vazba akuzativu s infinitivem 12. Číslovky, vazba místních jmen, zájmeno hic 13. Opakování 14. Opakování - překladová cvičení
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Prostřednictvím základů latinské gramatiky a syntaxe poskytnout orientaci ve vybraných oblastech praktického užívání latinského jazyka, zejména v diplomatice a epigrafice na základě písemných pramenů převážně české provenience 14. - 19. století. Cílem je porozumění základním typům písemností v latinském jazyce z této doby (především listiny, městské knihy, matriční záznamy, nápisy) a jejich korektní překlad do českého jazyka. Kurz je proto zaměřen čistě prakticky. Úvodní seznámení s abecedou a hláskoslovím je orientováno na pochopení specifik výslovnosti, slabičné kvantity a přízvuku v latině. Latina coby flexivní jazyk nutně vyžaduje osvojení gramatického minima (pět deklinací substantiv, čtyři konjugace slovesné včetně deponencií, flexe zájmenná a adjektivní, slovesné časy), na něž lze navázat obecné minimum lexika a doplňovat specifickou slovní zásobu podle dikce pramenů.
Student je veden k pochopení a osvojení gramatické struktury latinského jazyka, což mu umožní korektně interpretovat jednodušší texty diplomatické a epigrafické povahy. Osvojí si základní lexikální penzum a znalost řady syntaktických fenoménů typických pro vybrané typy pramenů. Získá povědomí o systému kontrakcí a suspenzí v diplomatické a epigrafické produkci. Cílem je dosažení základního stupně dovednosti jazykově i věcně správného překladu latinskojazyčných textů a jejich interpretace v konrkétních kontextech.
|
|
Předpoklady
|
1. Nejsou 2. Předpokladem pro studium je základní znalost gramatických a syntaktických kategorií mateřského jazyka včetně názvosloví v latinském jazyce. Vhodná je rovněž znalost některého z neslovanských evropských jazyků pro komparaci s latinským jazykem a pochopení jeho významu v evropském civilizačním okruhu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta, Systematické pozorování studenta
Zápočtový písemný test, ověřující osvojení základních gramatických kategorií a schopnost překladu a interpretace jednodušších textů. Jednotlivá cvičení testu jsou hodnocena dle obtížnosti, maximum je 20 bodů, minimum 11 bodů.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Dirk Panhuis. Gramatika latiny. Praha, 2014.
-
Eva Bilíková. Přehled latinské mluvnice. Praha, 2011.
-
František Novotný a kol. Základní latinská mluvnice. Praha, 1992.
-
Jan Kábrt, Pavel Kucharský. Latinsko-český slovník. Praha, 2016.
-
Jana Zachová. Latina pro historiky a archiváře. Praha, 2005.
|