|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Význam historického vzdělávání pro člověka, vliv na jeho další vývoj 2. Význam regionálních dějin v dějepisném vyučování 3. Tvorba scénáře pro historický seminář 4. Možnosti spolupráce školy s muzeem, galerií, archívem a knihovnou 5. Analýza a komparace učebnic dějepisu (různá kritéria) 6. Možnosti využití odborné a krásné literatury v dějepisném vzdělávání 7. Využití textových a ikonografických materiálů v dějepisném vzdělávání (mapa, atlas, kartogram, fotografie, plakát, malířské či sochařské dílo) 8. Možnosti využití filmu a filmového dokumentu 9. Využití oral history v dějepisném vyučování 10. Využití historické karikatury v dějepisém vyučování 11. Gendrová tematika v dějepisném vyučování 12. Každodennost v dějepisné výuce 13. Komparace našich a zahraničních vzdělávacích programů
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Studentky a studenti aplikují znalosti a kompetence z oborové didaktiky dějepisu v praktických cvičeních, prostřednictvím kterých rozvíjejí zejména dovednost didaktické analýzy dějepisného tematického celku. Dále se studenti učí analyzovat a v praxi využít pestrou škálu historických pramenů. Tyto prameny studentky a studenti zvládají transformovat do podoby školních historických pramenů. Studentky a studenti rozvíjejí dovednost analyticky a badatelsky zaměřené dějepisné edukace přímo v prostředí školy i v průběhu exkurzní výuky na místech paměti (muzeum, galerie, archiv, knihovna, památník apod.)
Na základě předchozího teoretického vzdělání si studenti osvojí praktické dovednosti a schopnosti nezbytné pro přípravu a následnou realizaci školního vyučování. Studenti získají základní představy o možnostech využití školních historických pramenů ve výuce dějepisu. Studenti si osvojí dovdnost didaktické analýzy historických tematických celků. Studenti si procvičí výběr vyučovacích metod a organizačních forem dějepisného vyučování.
|
|
Předpoklady
|
1.Student by měl absolvovat (kromě pedagogických a psychologických disciplín a také obecné didaktiky) i předmět Úvod do studia dějepisu. Teorie a metodologie. 2. Prokazuje znalosti předpokládané absolvováním základních kurzů historie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Rozhovor, Systematické pozorování studenta
Studenti během semestru vypracují seminární práci na zvolené téma a obhájí ji v auditoriu ostatních posluchačů. Součástí seminární práce je zpracování a praktická ukázka konkrétních učebních figur.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BARTOŠ, Josef, SCHULZ, Jindřich a TRAPL, Miloš. Regionální dějiny: pojetí, poslání, metodika.. Olomouc, 2004. ISBN 80-244-0865-1.
-
ČERNÍN, David, GRACOVÁ, Blažena; STEFAN, Michael a TOMEČEK, Slavoj. Dějepis mezi vědou a vyprávěním. Ostrava. 2023.
-
ČINÁTL, Kamil, PINKAS, Jaroslav. Dějiny ve filmu: film ve výuce dějepisu. Praha. 2014.
-
KRATOCHVÍ, Viliam. Metafora stromu ako model didaktiky dejepisu. Bratislava, 2019. ISBN 978-80-8140-365-1.
-
LABISCHOVÁ, Denisa. Co si uchováme v paměti?: empirický výzkum historického vědomí. Ostrava. 2013.
-
LABISCHOVÁ, Denisa. GRACOVÁ, Blažena. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu.. Ostrava, 2008. ISBN 978-80-7368-584-3.
-
MAŇÁK, Josef. Hodnocení učebnic. Brno. 2007.
-
PASCH, Marvin. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha. 2005.
-
VANĚK, Miroslav, MÜCKE, Pavel. Třetí strana trojúhelníku: teorie a praxe orální historie. Praha. 2022.
|