Témata přednášek: (2 hod./týden) 1. Základy fyziky ionizujícího (IZ) a neionizujícího záření (druhy záření, radioaktivita, druhy radioaktivních přeměn). Interakce IZ s hmotou (veličiny v dozimetrii, detekce IZ, detektory) 2. Působení IZ na živou tkáň (fyzika a chemie absorpce IZ, biomolekulární úroveň ? DNA, chromozomy, poškození a oprava) 3. Působení IZ na buňky (buněčná smrt, křivky přežití buněk, radiosenzitivita v mitotickém buněčném cyklu). 4. Biodozimetrie (hematologické testy, detekce ? chromozomálního poškození, - poškození DNA, - mutací, - radikálů) 5. Využití ionizujícího záření (IZ) v léčbě (interakce na úrovni tkání, radiobiologie nádorů, fyziologické procesy v buňkách a tkáních po ozáření 4R). 6. Akutní radiační syndrom (účinky na kostní dřeň, lymfatické tkáně, imunitní systém, GIT, kardiovaskulární systém). 7. Radiační onkologie (vztah dávky a odezvy pro tkáně, terapeutický poměr, časový faktor v radioterapii, radiobiologické modely, frakcionační režimy, nežádoucí účinky radioterapie). 8. Radioprotektiva (mechanismus účinku, radioprotektory v radioterapii a chemoterapii, antioxidanty). 9. Pozdní účinky IZ a radiační karcinogeneze (doba latence, kvantitativní odhad rizika pro radiačně indukované nádory). 10. Účinky IZ na embryo a plod, dědičné účinky IZ (produkce zárodečných buněk a radiace, účinky na plod, dědičné účinky u živých organizmů). 11. Dávky a rizika diagnostické radioterapie, intervenční radiologie a kardiologie, nukleární medicíny). 12. Neionizující záření v medicíně (Laser, UV záření, fotodynamická terapie).
|
Předmět je koncipován jako teoretický. Seznamuje studenty se základními procesy v buňkách a tkáních při interakci ionizujícího záření a živých struktur, popisuje účinky ionizujícího záření na živý organismus, rozdíly v účincích radioterapie na tumor a zdravé tkáně a popisuje využití ionizujícího záření v radiační onkologii včetně postupů a technik provádění radioterapie. Cílem je poskytnout poznatky o technikách léčby ionizujícím zářením i využití účinků činností ionizujícího záření i neionizujícího záření zhoubných i nezhoubných onemocnění.
Odborné znalosti: Student/ka prokazuje v rozsahu probraného učiva znalosti působení ionizujícího záření na živou hmotu na biomolekulární úrovni, buněčné a tkáňové úrovni. Orientuje se v oblasti biodozimetrie a radioprotektivních látek, prokazuje znalosti akutních a pozdních účinků IZ. Odborné dovednosti: Student se orientuje v oblasti využití ionuzujícího i neionizujícího záření v medicíně. Obecné způsobilosti: Student/ka je schopen/a použít získané teoretické poznatky při pokračujícím studiu radiodiagnostiky, radioterapie, nukleární medicíny i při studiu dalších odborných předmětů a aplikovat je v průběhu praxe.
|
-
HAVRÁNKOVÁ, R. (ed.). Klinická radiobiologie. Praha: Grada, 2019. ISBN 978-80-247-4098-0..
-
Havránková, R., Skalická, Z., Havránek, J., Zölzer, F., & Kuna, P. (2018). Základy radiobiologie. Jihočeská univerzita. ISBN 978-80-7394-696-8..
-
ONDŘEJ, V. Základy radiobiologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3426-1..
-
ŠINKOROVÁ, Z. a NAVRÁTIL, L. Biomedicínská detekce ionizujícího záření: organizace zdravotnické péče po zevní kontaminaci radionuklidy. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2014. ISBN 978-80-01-05626-4..
|