Předmět Organizace a řízení poskytovatelů sociální péče je zaměřen na komplexní pochopení teoretických i praktických aspektů řízení a organizace zařízení poskytujících ústavní sociální péči, zejména v kontextu služeb zaměřených na seniory. Studenti získají přehled o klíčových principech managementu v sociálních službách, legislativním rámci a standardech kvality péče. Důraz je kladen na efektivní řízení lidských a finančních zdrojů, plánování a realizaci péče odpovídající potřebám klientů, krizové řízení a dlouhodobou udržitelnost provozu zařízení. Součástí výuky je také rozvoj dovedností v oblasti komunikace, týmové spolupráce, řešení etických dilemat a přizpůsobení péče kulturním a individuálním potřebám klientů.
Po absolvování předmětu student: 1. Porozumí klíčovým principům řízení zařízení poskytujících ústavní sociální péči, včetně organizačních, legislativních a etických aspektů. 2. Získá znalosti o plánování a realizaci kvalitní péče, včetně implementace standardů kvality a přizpůsobení péče specifickým potřebám klientů. 3. Rozvine dovednosti v řízení lidských zdrojů, jako je nábor, vedení a podpora pracovníků, prevence syndromu vyhoření a efektivní komunikace v týmu. 4. Naučí se plánovat a řídit finanční zdroje, sestavovat rozpočet a efektivně alokovat zdroje v rámci udržitelného fungování zařízení. 5. Osvojí si krizové řízení a strategické plánování, aby dokázal reagovat na nečekané situace a zajistit kontinuitu péče. 6. Bude schopen analyzovat a navrhovat opatření pro zlepšení provozu zařízení, včetně inovativních přístupů a adaptace na budoucí výzvy. 7. Dokáže efektivně komunikovat s klienty, rodinami a dalšími stakeholdery, s důrazem na individuální přístup a respektování kulturních rozdílů.
|
-
Vědecká knihovna UJEP, počítačová učebna FZS UJEP, sdílená místnost doktorandů, databáze typu Web of Science, SCOPUS, PubMed.
-
[1] Adam, Ž. (2020). Management kvality a rizik psychiatrické péče. Grada Publishing..
-
[1] Angelovská, O., & Janečková, H. (2023). Integrace zdravotní a sociální péče při propouštění pacientů z nemocnice do následné péče. Sociální práce v mezioborové perspektivě, 136..
-
[2] de Matos, R. C., do Nascimento, G., Fernandes, A. C., & Matos, C. (2024). Implementation and impact of integrated health and social care services: an umbrella review. Journal of public health policy, 45(1), 14-29..
-
[2] Kateřina, Š., & Petr, V. (2021). Sociální správa: organizace a řízení sociálních systémů. Grada.
-
[3] Habibabadi, Z. T., Kheirabadi, G., & Tarrahi, M. (2024). Health Education and Public Health. Health Educ, 7, 1..
-
[3] Kopřiva, K. (2024). Lidský vztah jako součást profese: Psychoterapeutické kapitoly pro sociální, pedagogické a zdravotnické profese. Portál.
-
[4] Křížová, E. (Ed.). (2023). Sociální práce v mezioborové perspektivě. Charles University in Prague, Karolinum Press.
-
[4] Mičíková, L., Zemanová, M., Veselá, N., Vostrý, M., & Sameš, M. (2024). The organization of education in the context of new competencies in public health. Zdravotnícké listy, 12(2), 69?73..
-
[5] Mertl, J., Barák, V., Bartůsková, L., Brabec, P., Durdisová, J., Krebs, V.. & Žižková, J. (2023). Sociální politika. Wolters Kluwer..
-
[5] Urbanová, H., & Vrabcová, P. (2023). Strategický management lidských zdrojů: moderní trendy v HR. Grada Publishing..
-
[6] Vostrý, M., & Veteška, J. (2021). Kognitivní rehabilitace seniorů: psychosociální a edukační souvislosti. Grada Publishing..
-
[7] Vostrý, M., Pešatová, I., Lanková, B., & Fleischmann, O. (2024). Single case experimental design as a tool for assessing individuals with Alzheimer's disease. Act Nerv Super Rediviva, 66(2), 1?7..
|