|
Vyučující
|
-
Dytrtová Kateřina, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1.?2. Pojem dvojího obratu k jazyku (Wittgenstein, Saussure, Goodman). 3. Vztah jazyk a obraz (sémiotické a sémantické). 4. Obraz a triáda: znak, symbol, výraz (Peirce, již překonané dělení: ikon, index, symbol). 5. Obraz a vztahové dynamické pole (denotace, exemplifikace, exprese; Goodman, Mitchell). 6. Vztahy odlišných symbolických systémů (zvukové, vizuální, gestické, jazykové). 7. Funkce a odlišnosti médií, notační systémy (autenticita, plagiát, kopie, dokument). 8. Exprese, její kontextuální pole, geneze pojmu, příklady děl 20., 21. století. 9.?10. Metafora, generická rovina, role kontextu, meze interpretace, příklady děl 21. století. 11.?12. Tvorba významu díla, analýza vybraných děl, odlišnost struktura ? popis díla.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět řeší vztah obrazového a textového symbolického systému, který je v době médií široce zkoumán. Jestliže se již okřídleným stal pojem obrat k jazyku (Rorty), lze nalézt i koncept obratu k obrazu (Mitchell). Tato paradigmata jsou součástí široké škály teorie i praxe zabývající se obrazy, jazykem, slovy, diskurzy, vizualitou jako takovou, objekty, médii, ale i institucemi. Z širších teoretických otázek se tento předmět zabývá způsoby mediality díla, kdy zavádí termíny symetričnosti a nesymetričnosti procesu symbolizace, a metaforického posunu jak v samotném díle, tak v interpretaci. Vysvětluje proto vztah mezi notačními systémy (abeceda, čísla, notový záznam) založenými na principu oddělenosti a tedy odlišitelnosti, oproti kontinuálním vzorkům (Goodman 2007) reálného světa ve vizuálních dílech.
Získané způsobilosti představují zvládnutí a osvojení si znalostí v daném oboru, vycházejí z konkrétní anotace předmětu a směřují k naplnění profilu absolventa daného oboru.
|
|
Předpoklady
|
Získané způsobilosti představují zvládnutí a osvojení si znalostí v daném oboru, vycházejí z konkrétní anotace předmětu a směřují k naplnění profilu absolventa daného oboru.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární)
1. plnění dílčích úkolů a zadání v průběhu celého semestru 2. aktivní účast při konzultacích v rámci ateliéru
|
|
Doporučená literatura
|
-
Dvořák, T. Epistemiologie (nových) médií. NAMU, 2019.
-
DYTRTOVÁ, K. Metafora a médium. Ústí nad Labem: FUD UJEP, 2019. ISBN 978-80-7561-176-5.
-
Goodman, N. Jazyk umění. Nástin teorie umění. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1519-8.
-
Hauer, T. S/krze postmoderní teorie. UK v Praze, Karolinum, 2002.
-
Charvát, M. O nových médiích, modularitě a simulaci. Togga, Praha, 2017.
-
KULKA, T.; CIPORANOV, D. (eds.). Co je umění. Texty angloamerické estetiky 20. století. FF UK, 2010.
-
KULKA, Tomáš. Umění a jeho hodnoty. Logika umělecké kritiky. Argo, 2019. ISBN 978-80-257-2736-2.
-
Mitchell, W. J. T. Teorie obrazu / Eseje o verbální a vizuální reprezentaci. Karolinum, Praha, 2016.
-
Peregrin, J. Filosofie a jazyk. Triton, 2003.
-
ŘEBÍKOVÁ, B. Poučený estetický postoj. Estetika současného umění.. Togga, 2020.
-
Wittgenstein, L. Filosofická zkoumání. Filosofický ústav AV ČR, Praha, 1993.
-
Zuidervaart, L. Umění a sociální transformace. Pravda, autonomie a společenské makrostruktury.. FUD UJEP, Ústí nad Labem, 2015.
|