Základním nástrojem pro analýzu kovů a jejích surovin, hornin a minerálů je analytické zařízení spektrometr, který je schopen separovat a detekovat ionty (nabité částice) rozdílných hmot. Hmotový spektrometr má obvykle čtyři základní části, iontový zdroj, urychlovač, hmotový filtr a detektor. Nejčastěji se používá hmotový spektrometr s termální ionizací (TIMS) a magnetickým hmotovým filtrem a jeho modifikace pro analýzu záporně nabitých iontů (N-TIMS). Další typy hmotové spektrometrie jsou hmotová spektrometrie sekundárních iontů (tzv. iontová sonda používaná pro prvkové i izotopické analýzy; SIMS), hmotová spektrometrie s plynným zdrojem (tzv. hmotová spektrometrie lehkých prvků, např. C, O, N, H, S, Ar; GSMS) a hmotová spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (používaná především pro prvkovou analýzu; ICP-MS). Analýza izotopického složení klasickou TIMS obvykle vyžaduje předchozí chemickou separaci analyzovaných prvků, aby nedocházelo k izobarickým interferencím mezi stejně těžkými izotopy různých prvků nebo molekul. Vlastní stáří je u většiny metod izotopického datování, např. Rb - Sr, Sm -Nd, Lu - Hf, odvozeno ze sklonu regresní přímky proložené izotopickým složením dceřiných prvků několika kogenetických vzorků (hornin nebo minerálů) s různými poměry mateřských a dceřiných prvků. Zatímco izotopické složení dceřiných prvků lze přímo měřit hmotovým spektrometrem, koncentrace mateřských a dceřiných prvků jsou obvykle stanoveny metodou izotopického ředění.
|