Vyučující
|
-
Konrádová Veronika, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1) Politické myšlení, politická filosofie, politická věda, politologie, klasická politická filosofie. Co se skrývá za slovem politický? Kdy vzniklo a kdy bylo historicky zpracováno politické myšlení? Řecký vklad do politického myšlení. Specifika řeckého pojetí politiky. Počátky politické reflexe. Základní témata antického politického myšlení. 2) Monarchistické uspořádání společenství v době mytické. Palácová kultura, palácová centra: mykénská a krétská kultura; anax, basileus. Mýtus a mythopoetický vztah ke světu, kosmogonie a ustavení řádu. Počátky politického myšlení v době mykénské a homérské. Pojetí člověka a božstva u Homéra; myšlenka božské garance spravedlnosti a práva u Hésioda. 3) Vznik a charakteristika polis. Úloha řeči. Nové pojetí občanské zdatnosti, proměna občanské ideologie, koncept isonomie (rovnoprávnosti). Politická reflexe v řeckém lyrickém básnictví: Tyrtaios, Solón. Solónovy politické reformy. 4) Předsókratovští filosofové: a) kritika mýtů a náboženství (Xenofanés, Hérakleitos); b) nový obraz světa v Anaximandrově kosmologii; c) právo a spravedlnost (diké) u presokratiků (Anaximandros, Hérakleitos, Parmenidés); d) pythagorejské společenství. 5) Politické myšlení v řecké tragédii a komedii. Divadlo jako politická instituce. Aischylos: Oresteia (založení areopagu, veřejné vykonávání práva); Sofoklés: Antigona (počátky obce, závazky vůči rodině a polis), Aristofanés: Ženský sněm (myšlenka společného vlastnictví), Lysistrate. 6) Politické myšlení v řeckém dějepisectví. Hérodotos - otázka po nejlepším uspořádání obce; druhy uspořádání obce. Thúkydidés charakteristika demokracie a diskuse o právu - Perikleovo pojetí demokracie. 7) Sofisté. Úloha slova ve veřejném života. Společenská a politická témata: a) původ a účel zákona, protiklad fysis-nomos, b) pojetí společnosti a obce, c) sofistický relativismus - rétorika a moc řeči, d) výchova ke zdatnosti. 8) Démokritos. Démokritovo pojetí jedince a společenství, úloha zákona, polemika se sofistickými postoji. Teorie společenské smlouvy. 9) Sókratés jako historická a literární postava, sókratovská metoda zkoumání. Zdatnost (areté), výchova ke zdatnosti a "péče o duši", Sókratův vztah k praktické politice, Sókratův soudní proces (Obrana Sókrata), Sókratés a athénské zákony (dialog Kritón). 10) Platón: podstata dialogu, struktura Platónova dialogu Ústava (Politeia); Politeia jako uspořádání spravedlivé obce; rozdíl mezi nejlepší a spravedlivou obcí v dialogu Ústava; úloha filosofů ve spravedlivé obci; kritika nejlepšího uspořádání v dialogu Charmidés; pojetí spravedlnosti v Platónových dialozích (Gorgias); politik a dialektická metoda vládnutí (Politikos), úloha zákonů v polis (dialog Politikos, Zákony). 11) Aristotelovo pojetí nejlepší obce; struktura Politiky; ,naturalistické´ pojetí polis (obce); co znamená, že obec je fysei?; vztah jedince a obce; dobrý občan a dobrý muž; Aristotelés jako kritik Platónova pojetí polis; vláda politická a ne-politická; ospravedlnění vlády vůbec; otázka otroctví; typy a rozčlenění jednotlivých zřízení; nejlepší uspořádání obce (politeia). 12) Hellénismus; proměna geopolitické situace, proměna řecké polis; kynismus a stoicismus, myšlenka kosmopolitismu (světoobčanství); epikureismus, Epikúrovo pojetí vztahu občana a obce, Epikúrova etika a politika (společenská smlouva), epikurejské myšlenky u Lucretia; skepticismus. 13) Polybios: myšlenka smíšeného zřízení a koloběh ústav (anakyklósis); Římská republika (res publica); Cicero: jeho pojetí nejlepšího uspořádání; struktura a obsah De re publica; stabilita a kompromis zřízení.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení
|
Výstupy z učení
|
Kurz podává základní přehled antického politického myšlení 7. - 1. st. př. n. l. Informuje o širokém spektru nejen filosofických, ale i obecně literárních žánrů rozvíjejících politické myšlení v antice (epika, lyrika, drama, historiografie). Spolu s chronologickým přehledem zdůrazňuje konstantní témata, která určují ráz politického uvažování v antice: řád a spravedlnost, vznik politického společenství, původ a úloha zákonných norem, problém zneužití moci, nejlepší politické uspořádání, stabilita a rozpad politického zřízení.
Výstupy z učení: student získá tyto odborné znalosti: - dokáže charakterizovat specifika filosofie jako svébytné disciplíny - umí používat odbornou terminologii - dokáže objasnit základní filosofické pojmy - rozlišuje hlavní směry filosofického tázání - dokáže charakterizovat vybrané filosofické problémy v jednotlivých oblastech filosofického bádání - dokáže zařadit nejdůležitější problémy jednotlivých filosofických disciplín do historického kontextu
|
Předpoklady
|
Žádné
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška
Zkouška sestává z obhajoby písemné práce a z odpovědi na jednu z probíraných otázek. Písemná práce musí mít minimálně 5 normostran (cca 9.000 úderů včetně mezer) a témata budou zadána přednášejícím; otázky budou formulovány na základě přednesených témat.
|
Doporučená literatura
|
-
Aristotelés. Politika I: řecko-česky. Praha, 1999.
-
cicero. O věcech veřejných. Praha, 2009. ISBN 978-80-7298-133-5.
-
Havlíček, A., Mráz, M. Dějiny politického myšlení I/1, I/2. Praha, 2015. ISBN 978-80-7298-492-3.
-
Ch. Rowe a M. Schofield (vyd. The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought. Cambridge, 2000.
-
Mulgan, R. G. Aristotelova politická teorie. Praha, 1999. ISBN 80-86005-69-0.
-
Platón . Ústava.
-
Strauss, L. Eseje o politické filosofii. Praha, 1995.
-
Strauss, L. Obec a člověk. Praha, 2007. ISBN 978-80-7298-116-8.
-
Vernant, J.-P. Počátky řeckého myšlení. Praha, 1993. ISBN 978-80-7298-393-3.
|