|
Vyučující
|
-
Musilová Stanislava, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvodní hodina a zadání úkolů. 2. Období osvícenského absolutismu a jeho význam. 3. Od protoindustrializace k industrializaci. Ekonomický vývoj v českých zemí. 4. Zrození moderního českého národa jako součást procesu nacionalizace. 5. Krizové jevy doby předbřeznové. 6. Revoluční hnutí roku 1848/9 a jeho důsledky v evropském kontextu. 7. Dvě tváře období neo-absolutismu v kontextu mezinárodní politické situace. 8. Hlavní mezníky politického vývoje od poloviny 19. století do 1. světové války. 9. Sociální důsledky ekonomických a sociálních proměn v období liberalismu a nacionalismu. 10. České země za první světové války. Cesta k samostatnému československému státu. 11. Kultura v českých zemích druhé poloviny 19. a počátku 20. století. 12. Exkurze. 13. Závěrečná diskuse.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty s ústředními tématy moderní české historie, v širším kontextu dějin habsburské monarchie i celé střední Evropy. Důraz je kladen především na problémy, při jejichž řečení lze dobře demonstrovat výhody propojení výsledků bádání české i světové historiografie. Výuka se bude soustředit na období tzv. "dlouhého 19. století"; tj. v českých zemích od éry Josefismu, před období revolučních událostí roku 1848, až do doby první světové války a vzniku samostatného československého státu v roce 1918. V tomto období byly vytvořeny základy moderní společnosti, což můžeme sledovat jak v posilování moderních forem státní moci, byrokratizaci či změnách v organizaci výroby, tak v ekonomických teoriích i filozofie. Zvláštní pozornost bude věnována nacionalismu s důrazem především na vývoj česko-německých vztahů v českých zemích, v habsburské monarchii i mimo ní, dále pak vztahu k jiným slovanským národům i počátkům česko-francouzských kontaktů. Velký důraz bude proto kladen na sledování procesu demokratizace, emancipace a celkového rozvoje občanské společnosti.
Student získá schopnost logické návaznosti na předchozí časové období. Student prokáže znalost širších časových i prostorových souvislostí s analýzou předcházejícího a definicí předpokladů budoucího vývoje. Bude se v rámci historického vývoje orientovat nejen v dané problematice českých zemí, ale bude schopen srovnání s jinými částmi habsburské monarchie a Evropy. Osvojí si schopnost analýzy příslušných pramenů, zaměřenou především na jejich hodnocení s nutností kritického přístupu. Získá přehled historiografie týkající se sledovaného období se zaměřením na nejnovější vědecké výsledky, se znalostí přecházejícího vývoje řešení příslušných problémů. Součástí získaných kompetencí je i úspěšná geografická orientace konkrétních historických dějů. Student prokáže schopnost výstižné prezentace výsledků vlastní činnosti v tomto oboru. Student bude schopen materiál, se kterými bude pracovat, umět zařadit do širšího - evropského/světového kontextu dějin a na tomto podkladě spolupracovat se zahraničními badateli.
|
|
Předpoklady
|
1. Návaznost na dějiny českého středověku. 2. Znalost anglického jazyka. Orientace v dějinách českých zemí od středověku do 18. století.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozbor jazykového projevu studenta
Studenti jsou povinni se aktivně podílet na výuce, prostudovat zadané texty a následně o nich ústně referovat a zhodnotit je. Vlastní zpracování zadaného textu by mělo prokázat schopnost samostatné formulace problému a schopnost jeho řešení. Po každém tématu následuje společná diskuse.
|
|
Doporučená literatura
|
-
ČORNEJ, Petr. A brief history of the Czech Lands. Praha, 2015. ISBN 978-80-7252-567-6.
-
Jaroslav Pánek, Oldřich Tůma et alii. A history of the Czech Lands. Praha, 2018. ISBN 978-80-246-2227-9.
|