|
Vyučující
|
-
Drška Václav, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
OKRUHY OTÁZEK varianta STARŠÍ DĚJINY Teoretické aspekty 1. Rekapitulace vývoje historického poznání Velké Moravy. Nejstarší přemyslovské legendy a vývoj názorů na ně. Kronikářství českého středověku do doby Jana Lucemburského. 2. Od družinných elit k vrcholně středověké pozemkové šlechtě. Středověká vazalita a beneficiální systém. 3. Pozdní středověk jako historiografický problém. Kultura renesance a humanismus jako historiografický koncept. Hereze, reforma a reformace. 4. Výzkum raně novověkých měst - charakteristika městských pramenů. Nové metodologické podněty výzkumu raně novověké společnosti. 5. Dualismus moci ve stavovské monarchii. Náboženský vývoj předbělohorského období v českých zemích. 6. Nové typy pramenů pro české dějiny 17. a 18. století. 7. Analýza aspektů vytváření novodobého českého národa. 8. Ekonomické koncepce a jejich odraz v evropské politice 17. a 18. století. Obecné a specifické rysy protoindustrializace v českých zemích. 9. Rozvoj amerických kolonií a vznik USA. Role evropských států a srovnání s vývojem v Jižní Americe. 10. Myšlenkové proudy 18. století a jejich vliv na společnost. Metodologie 1. Historie a historické myšlení. Dějiny, minulost, dějepis vs. minulost, historiografie a paměť. Problematika historického vědomí a (kolektivní) paměti. 2. Historikovy metody a jeho nesnáze. Etika historikovy práce. 3. Historické dílo - historiografie a historická interpretace. 4. Mikrohistorie a historická antropologie. 5. Dějiny každodennosti, dějiny mentalit. 6. Evropská reformace - podoby a problémy. 7. Přechodové rituály a lidová magie raného novověku. Fenomén čarodějnictví a jeho proměny ve středověku a raném novověku. 8. Historická demografie a statistika 9. Historická geografie a kartografie. 10. Historická sociologie. varianta NOVĚJŠÍ DĚJINY Teoretické aspekty 1. Nejvýznamnější politické osobnosti českých dějin v 19. století. Hierarchizace českých politických stran do 1. světové války a charakteristika jejich programu. 2. Tři pilíře a průsečíky 19. století (nacionalismus, liberalismus, socialismus) - teorie, typologie, organizační formy, osobnosti. 3. Proměny každodenního života v průběhu 19. století s ohledem na sociální skupiny a další kritéria. Etnické skupiny vnímané jako problémové (Židé, Romové), příčiny, konkrétní reflexe, dopady. 4. Nejvýznamnější dokumenty doby 1. světové války vedoucí ke vzniku samostatného československého státu. Klíčové mocenské vazby a vztahy v Evropě od Vídeňského kongresu po I. světovou válku. 5. Československo - nahodilost, nebo logika dějin? 6. Odboj proti totalitním režimům v Československu a ve střední Evropě. Češi a komunismus. Historiografie ve službách totalitních režimů. Pramenná základna pro poznání totalitních režimů - možnosti a limity. 7. Versailleská mírová soustava. Politika appeasementu - představitelé, průvodní okolnosti, interpretace. 8. (Ne)přátelé. Vztahy SSSR a Německa 1922-1941. Zahraniční politika, smlouvy, hospodářská a vojenská spolupráce. 9. Proměny interpretace studené války. 10. Základní problémy mezinárodních vztahů na přelomu 20. a 21. století. Evropa - součást mocenských bloků nebo samostatná politická síla. Metodologie 1. Historie a historické myšlení. Dějiny, minulost, dějepis vs. minulost, historiografie a paměť. Problematika historického vědomí a (kolektivní) paměti. 2. Historikovy metody a jeho nesnáze. Etika historikovy práce. 3. Historické dílo - historiografie a historická interpretace. 4. Hospodářské dějiny a jejich metody. 5. Církevní dějiny a jejich metody. 6. Sekularizace vs. konfesionalizace. Věda a náboženství. Náboženství a nacionalismus. 7. Subjektivní prameny v rámci historiografie. Vzpomínková kultura jako aktuální téma historiografie. 8. Orální historie - prameny, metoda (analýza, interpretace), úskalí. 9. Genderová analýza pramene - metoda, analýza, interpretace. 10. Gender history vs. women's history. Maskulinita, men´s studies a men´s history.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Ověřit znalosti získané průběžným studiem s důrazem na znalost základních souvislostí časových a věcných. Ověřit znalost základních metodologických přístupů a moderního odborného diskursu v klíčových otázkách.
Studující prokáže znalost základní metodologie oboru, jeho klíčových témat a orientaci v moderním odborném diskurzu.
|
|
Předpoklady
|
Splnění podmínek studia studijního programu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Student si vybere jedno ze dvou preferovaných období dle svého odborného zaměření. Varianta starší dějiny zahrnuje období od starověku až do konce 18. století, varianta novější dějiny zahrnuje období od Velké francouzské revoluce do nejnovějších dějin. Vlastní přezkoušení v podobě dvou vylosovaných otázek má formu rozpravy nad látkou vybraného období - první otázka se zaměřuje na teoretické aspekty studia historie, druhá je koncipována metodologicky. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány problémově. Je-li součástí zkoušky obhajoba DP, student prokáže schopnost prezentovat svou práci způsobem obvyklým v odborném prostředí a reagovat na připomínky v posudcích a diskusi.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Al. Velké dějiny zemí Koruny české I.-VI. 1999-2007. Praha.
-
Bednaříková, J. Stěhování národů. Praha, 2003.
-
Brooke, Ch. Evropa středověku v letech 962-1154. Praha, 2006.
-
Collins, R. Evropa raného středověku. Praha, 2005.
-
Franzen, A. Malé církevní dějiny. Praha, 1995.
-
Mundy, J. Evropa vrcholného středověku. Praha, 2008.
|