|
Vyučující
|
-
Veselý Martin, doc. Mgr. Ph.D.
-
Pernes Jiří, doc. PhDr. Dr.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy jednotlivých přednášek z obecných dějin: 1. Úvod do problematiky, metodologie. 2. Historiografická východiska. 3. Od bolševismus ke komunismu - nástup totalitního režimu v SSSR 4. Idea světové revoluce - důsledky, příčiny neúspěchu 5. Stalinismus - příčiny, jeho vzestup, destalinizace v kontextu střední a východní Evropy 6. Fašismus a nacismus - vznik, východiska, ideové rozdíly, neonacismus a neofašismus v 2. pol. 20. století 7. Sovětizace a spuštění železné opony. Typy a konkrétní příklady sovětizace, rozkol s Jugoslávií. 8. Případy odporu v satelitních státech - příčiny a následky 9. Studená válka 1945-1989. Příčiny, konflikty, odzbrojení. 10. Arabsko-izraelský konflikt 11. Rok 1968 12. Rozpad východního bloku 13. Válka v Jugoslávii 14. Válka proti terorismu? Zahraniční politika USA a jeho spojenců v novém miléniu. Tematické okruhy jednotlivých přednášek z obecných dějin: 1. Formování novodobého českého národa jako zákonitý jev a jeho specifické projevy 2. Vliv Velké francouzské revoluce a napoleonských válek v českých zemích 3. Krizové jevy předbřeznové společnosti 4. Revoluční hnutí 1848/49 a jeho důsledky 5. Počátky politického života české společnosti v 60. letech 19. století, přeměna Rakouska v konstituční monarchii 6. Hlavní ideové proudy české politiky ve 2. pol. 19. století, vznik a vývoj českých politických stran 7. Česká společnost a Habsburkové 8. Hlavní mezníky politického vývoje české společnosti v Rakousku v souvislosti s mezinárodní situací 9. Češi a Němci - národnostní problematika od poloviny 19. století do 1. světové války 10. Čechy, Morava a Slovensko - problémy vzájemných vztahů, spolupráce a potýkání 11. Společenské důsledky hospodářských a sociálních proměn 2. poloviny 19. a počátku 20. století 12. Českoslovanská společnost v Rakousko-Uhersku na prahu 20. století 13. Cesta k samostatnému československému státu 14. Závěrečné kolokvium, diskuse.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
První část kurzu je zaměřena na obecné dějiny a jeho cílem je seznámit studenty podrobněji s vybranými aspekty problémy moderních dějin. Jsou jimi zejména ideologie, které zásadně ovlivnily vývoj v první i druhé polovině 20. století, následky jejich prosazení v konkrétních státech. Dále podstatné změny v mezinárodním postavení USA a SSSR po druhé světové válce a z toho vyplývající vznik izolovaného východního bloku a eskalace konfliktů studené války, v nichž se obě supervelmoci přímo či nepřímo angažovaly. S tím souvisí i vnitřní vývoj a pnutí ve státech za železnou oponou, ale i změny v zahraniční politice západních států. Rozpad východního bloku s sebou pak mimo konce studené války a světové bipolarity přinesl etnické konflikty, zejména v zemích bývalé Jugoslávie, ale i mezinárodní angažovanost ve válce v Iráku. Útoky v New Yorku pak znamenaly počátek tzv. mezinárodní války s terorismem, který má v dnešním globalizovaném světě široký dopad. Mimo nastíněných problémů budou součástí kurzu i záležitosti metodologické a historiografické. V druhém semestru je kurz zaměřen na české dějiny - zahrnuje období "dlouhého 19. století" - s důrazem na počátky a průběh formování novodobého českého národa na přelomu 18. a 19. století, společenský vývoj směřující k revoluci 1848/49, období tzv. bachovského absolutismu, na vývoj Rakouska jako konstituční monarchie, procházející postupným demokratizačním procesem až po zavedení všeobecného a přímého volebního práva, rozvoj české společnosti v 80. a 90. letech 19. století. Přednáškový cyklus pak vrcholí vznikem samostatného československého státu v roce 1918. Studenti se seznámí s hlavními problémy našich dějin tohoto období v širším kontextu dějin celé habsburské monarchie, jejího mezinárodního postavení a problematiky jejího vnitřního uspořádání. Zvláštní pozornost je věnována otázce národnostní, chápané v širším pojetí. Půjde o problematiku česko-německých vztahů uvnitř našich zemí, v habsburské monarchii i mimo ni, o upevňující se vztahy česko-slovenské, o vztahy k ostatním slovanským národům a o počátky vztahů česko-francouzských. Charakteristickým problémem tohoto období je i zápas o prosazování demokratických práv a politické emancipace všech společenských vrstev. Proto zvýšený důraz bude patřit vytváření občanské společnosti.
Studenti prokazují znalost skutečností a klíčových jevů z přednášeného kurzu. Orientují se v příčinách a následcích probíraných událostí, které ovlivnily dějinný vývoj. V diskusi a odpověďmi na konkrétní otázky osvědčí znalost povinné i doporučené literatury. V závěru kursu prokážou schopnost formulovat vlastní názor na studovanou problematiku.
|
|
Předpoklady
|
Nejsou
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Esej
Účast na výuce, studium odborné literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
|