Předmět: Dějiny vědy a vzdělanosti

» Seznam fakult » FF » KHI
Název předmětu Dějiny vědy a vzdělanosti
Kód předmětu KHI/PBH55
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Tomíček David, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
1. Věda a vzdělanost jako předmět historiografického bádání 2. Antická věda a vzdělanost - konstituování kánonu artes liberales 3. Křesťanství a pohanské dědictví - problematika translace antické vzdělanosti v raném středověku 4. Karolínská renesance a její význam pro duchovní kulturu 5. Renesance 12. století - postoje k přírodě 6. Výuka na (katedrálních) školách ve Francii - případ Abaelard 7. Vznik univerzit a scholastika 8. Lidské tělo v postulátech středověké fyziologie a medicíny 9. Mor a reakce na epidemie ve středověku a raném novověku 10. Italská renesance a problematika humanismu 11. Magie ve středověku a raném novověku 12. Knihtisk a jeho dopad na kulturu čtení - vzdělanost v raném novověku 13. Vědecká revoluce raného novověku - kosmologické otázky 14. Věda a vzdělanost na prahu moderní doby - osvícenství

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Výstupy z učení
Předmět si klade za cíl seznámit posluchače s problematikou dějin vědy a vzdělanosti v období od antiky až do 18. století. Látka je probírána v zásadě chronologicky, přičemž v každém období je vedle obecné charakteristiky podrobněji analyzováno jedno vybrané téma. Důraz je kladen na obecné (resp. evropské) dějiny, kulturní paradigmata, institucionální vývoj, metody poznávání, teoretické koncepty, proměny vzdělávacího kurikula, objevy a s nimi spojené osobnosti.
Student umí definovat základní pojmy, jako jsou scholastika, renesance, humanismus, osvícenství apod. Je schopen s nimi pracovat jako s historiograficky podmíněnými kategoriemi a orientuje se v doporučené literatuře. Dokáže pojmenovat význam klíčových osobností evropského vývoje na poli vědy i vzdělanosti a rozumí souvisejícím myšlenkovým paradigmatům. Je schopen operovat s termíny "tradice", "kontinuita" při posuzování jednotlivých aspektů evropské (duchovní) kultury.
Předpoklady
Nejsou

Hodnoticí metody a kritéria
Písemná zkouška

Podmínkou absolvování kurzu je úspěšné napsání testu.
Doporučená literatura
  • Bernal, J. D. Věda v dějinách I, II. Praha, 1960.
  • Burke, P. Společnost a vědění I. Praha, 2007.
  • Curtius, E. R. Evropská literatura a latinský středověk. Praha, 1998.
  • Floss, P. Architekti křesťanského středověkého myšlení. Praha, 2004.
  • Hadot, P. Závoj Isidin. Esej o dějinách ideje přírody. Praha, 2010.
  • Kratochvíl, Z. Filosofie mezi mýtem a vědou. Praha, 2009.
  • Kristeller, P. O. Osm filosofů italské renesance. Praha, 2007.
  • Kuhn, T. S. Struktura vědecký revolucí. Praha, 1998.
  • Le Goff, J. Intelektuálové ve středověku. Praha, 1999.
  • Yatesová, F. Giordano Bruno a hermeneutická tradice. Praha, 2002.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr