|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. postavení školního dějepisu v kontextu historie jako vědy 2. postavení školního dějepisu v kontextu českého vzdělávacího systému 3. postavení školního dějepisu v kontextu historické kultury 4. dějepis a dějiny umění 5. dějepis a dějiny vědy a techniky 6. dějepis a etnické dějiny 7. dějepis a vlastivěda 8. dějepis a publicistika 9. dějepis a film 10. dějepis a dokument (i filmový) 11. dějepis a krásná literatura 12. dějepis v terénu 13. dějepis a projekty
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Projekce (statická, dynamická), Grafické a výtvarné činnosti, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Na základě aktualizovaných RVP a jejich realizacích v ŠVP kurs hledá styčné plochy mezi jednotlivými obory moderní historie (např. dějiny umění, dějiny techniky; lokální, národní, regionální, obecné dějiny) tak, aby si jeho absolventi uvědomili možnosti a přednosti multiperspektivní výuky dějin. Klíčovým je zacházení s vertikální mezioborovostí (návaznost jednotlivých stupňů školního dějepisu) a horizontální mezioborovostí (kooperace jednotlivých vzdělávacích oborů především v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí). Předmět dále rozvíjí jednotlivými koncepce školního dějepisu, především projektovou výuku. V neposlední řadě se zabývá možnostmi výuky mimo školní prostředí, tedy v terénu (muzeum, galerie, historické památky); ve virtuálním prostředí internetu; v nácviku konkrétních činností při výuce žákovských dovedností.
Student dovede vytvořit různé typy materiálů pro praktické užití v hodině (pracovní list, diskusní pavučina, portfolio) Student zná a ovládá různé role učitele při diskusi (moderátor, účastník, zapisovatel, expert). Student umí vytvořit program, který umožňuje koordinovat výuku dějepisu s dalšími vzdělávacími obory. Student popíše zásady tvorby vzdělávacích projektů.
|
|
Předpoklady
|
Předmět nenavazuje na žádný konkrétní předmět, předpokládá se znalost historického vývoje v rozsahu bakalářského stupně studia.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Esej, Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Rozbor portfolia studenta
Student připravuje dílčí vystoupení k jednotlivým tématům - v písemné i ústní podobě. Student se účastní diskuse jako moderátor i jako účastník. Student koordinuje svou činnost s ostatními spolužáky.
|
|
Doporučená literatura
|
|