|
Vyučující
|
-
Podroužek Kamil, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Výuka předmětu v kombinované formě zahrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích: 1. Venkovské osídlení a lidová architektura. Typologie tradičních rurálních staveb na území České republiky. 2. Kompozice tradiční vekovské usedlosti, dispozice a interiér tradičního venkovského trvale obytného domu na území České republiky. 3. Zařízení, konstrukce a materiály staveb tradiční venkovské kultury na území České republiky. 4. Pramenná základna, výzkum ochrana tradičních venkovských staveb v České republice.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit absolventy s typologií sídel a staveb tradiční venkovské společnosti a se základními tendencemi jejich stavebního vývoje na území České republiky. Důraz je kladen na jednotlivé funkční typy staveb, proměnu jejich vnitřního zařízení a uplatňované tradiční konstrukce. Vedle praktické funkce je sledován i společenský význam a symbolický smysl staveb a jejich částí.
Student se učí sledovat odraz sociálních vztahů ve formální stavební struktuře venkovských sídel a staveb. Získá znalosti o typech venkovských sídel a staveb tradiční společnosti a základní představu o jimi definovaných kulturních oblastech. Student získá základní kompetence v identifikaci, analýze a interpretaci těchto sídel a staveb. Obeznámí se také se s dějinami a metodikou výzkumu tradičních venkovských staveb a se způsobem jejich ochrany v České republice. Získá tak základní kompetence k posouzení výpovědní hodnoty těchto staveb jako hmotného historického pramene.
|
|
Předpoklady
|
Není podmíněno předchozím absolvováním jiného předmětu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Didaktický test
Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: samostatné prezentace určeného seminárního tématu a ověření studijních výsledků. Student samostatně prezentuje v přednášce s následnou diskusí vybrané aktuální téma rurální architektury v rozsahu 20 min. Dokladem absolvování je odevzdaná prezentace. Způsob ověření studijních výsledků proběhne zápočtem před zkouškou a zkouškou. Znalosti a dovednosti k zápočtu jsou prověřovány formou kolokviální prezentace výše uvedeného seminárního tématu. Znalosti ke zkoušce jsou prověřovány písemným testem. Student si vylosuje po jednom pracovním listu z každé ze 14 tematických oblastí. Odpovědi na zadání píše a kreslí přímo do pracovního listu. Písemnou část testování může vyučující doplnit verbálním testováním formou ústního pohovoru.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Frolec, V. Vařeka, J. Lidová architektura. Praha, 1983.
-
J. PETRÁŇ. Dějiny hmotné kultury II/1-2. Praha, 1995.
-
J. PETRÁŇ. Dějiny hmotné kultury I/1-2. Praha, 1985.
-
Langer, J. Co mohou prozradit lidové stavby. Rožnov pod Radhoštěm, 1997.
-
Langer, J. Evropská muzea v přírodě. Praha, 2004.
-
Mencl, V. Lidová architektura v Československu.. Praha, 1980.
-
P. Vařeka. Archeologie středověkého domu. Plzeň, 2005.
-
Podroužek, K. Člověk a pískovec. Ústí nad Labem, 2018.
-
Scheybal, J. V. - Scheybalová, J. Umění lidových tesařů, kameníků a socharů v Severních Čechách. Ústí nad Labem, 1985.
-
Škabrada, J. Lidové stavby. Architektura českého venkova. Praha, 1999.
|