|
Vyučující
|
-
Zemanová Marcela, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Šlechta v dlouhém 19. století jako téma - představení základní odborné literatury k tématu české i zahraniční provenience, pramenné a metodologické možnosti výzkumu 2. Význam ego-dokumentů pro bádání o šlechtě 19. století 3. Šlechtic v měšťanském století? (Dějinný exkurz, problémy, pojmy, metody, prameny) 4. Předpoklady a projevy životního stylu šlechty (Význam tradice, rodové paměti a konzervativního myšlení, šlechtická sídla, životní cyklus, šlechtická zábava), s ohledem na pramenné možnosti 5. Vybrané šlechtické rody a jejich sídla a rodinné archivy
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Demonstrace
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem povinně volitelného kurzu je seznámit studenty s dějinami české šlechty v 19. století a možnostmi jejich zkoumání. Pozornost bude soustředěna na českou aristokracii, její charakter s ohledem na její proměnu v důsledku modernizačních procesů ve společnosti v průběhu 19. století. Student si učiní představu o šlechtické každodennosti, předpokladech a projevech životního stylu, tedy o signifikantních znacích tohoto typu mentality a to na příkladu známých českých šlechtických rodů. Student se seznámí s možnostmi archivního výzkumu, s místem uložení důležitých rodinných archivů a šlechtických velkostatků v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Podrobnější důraz bude kladen na rody se vztahem k severočeskému regionu. Blíže obeznámen bude student s různými druhy zejména písemných pramenů, přičemž těžiště budou tvořit ego-dokumenty, tedy prameny osobního povahy. Na jejich základě mu bude představen životní styl aristokracie 19. století ve společenském kontextu proměny elit s přihlédnutím k dobovým politickým intencím.
Absolvování kurzu rozšíří vědomosti studentů o aristokracii žijící a působící v Čechách a na Moravě v 19. století, s důrazem na šlechtu spojenou s regionem severních Čech (např. rody Thun-Hohenstein, Clary-Aldringen, Kinští, Clam-Galasové, Lobkowiczové, Rohanové atd.) Student získá informace o postavení české šlechty v rámci politických, společenských a hospodářských dějin "dlouhého" 19. století a zároveň se také obeznámí s životním cyklem šlechtice (dětství, výchova, vzdělání, sňatek či smrt šlechtice), předpoklady a projevy jeho životního stylu. Student se naučí orientovat v dostupné české i zahraniční odborné literatuře věnované sociálním dějinám a každodennosti 19. století s důrazem na šlechtu. Nabude zároveň i vědomostí o dochovaných archivních fondech a jednotlivých typech pramenů. Blíže se seznámí s prameny osobní povahy, jakými jsou korespondence, deníky atp.
|
|
Předpoklady
|
Předpokládá se, že se student orientuje v dějinách českých zemí 19. století a má aktivní zájem o dějiny šlechty.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor
Požadována je přítomnost studenta na přednášce a semináři, aktivní zapojení se do diskuze.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Jan Županič. Nová šlechta rakouského císařství.. Praha, 2005.
-
Lenderová, M. - Jiránek, T. - Doušová, H. Dějiny každodennosti "dlouhého" 19. století I. Dějiny hmotné kultury. Pardubice, 2001.
-
Petr Mašek. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v Českých zemích.. Praha, 1999.
-
Zdeněk Bezecný. Příliš uzavřená společnost: orličtí Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Praha, 2005.
|