Vyučující
|
-
Velímský Tomáš, doc. PhDr. CSc.
|
Obsah předmětu
|
Výuka předmětu v kombinované formě zahrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích: 1. K pramenům a literatuře. Přehled obecné problematiky vzniku šlechty v evropské středověké společnosti. 2. Postupná emancipace vrstvy knížecích bojovníků a úředníků v průběhu 11.-12. století, od pozemkových beneficií ke vzniku dědičné pozemkové držby, osídlování újezdů a proces teritorializace 3. Odraz procesu teritorializace šlechty: soukromé církevní donace a fundace, počátky používání predikátů, románské tribunové kostely a raně feudální sídla Ostatní individuálním studiem povinné a doporučené literatury a textů přednášek.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická)
|
Výstupy z učení
|
Cílem kurzu je představit studentům aktuální pohled na problematiku počátků české středověké šlechty (od raně slovanských elit, přes družiníky v raně středověkém státě Přemyslovců, po konstituování vrcholně středověké pozemkové šlechty) a poukázat na obtíže jejího studia i rozdílnost názorů historiků, kteří se tímto problémem zabývají.
Student se seznámí s vývojem elit v českém prostředí od časně slovanského období až do vrcholného středověku (13.-14. století). Získá představu o pramenech, které mají medievisté pro studium této problematiky k dispozici, a pochopí, že jejich výpověď není jednoznačná a vede také k rozdílným interpretacím. Zjistí, že vývoj elit v prostředí prvních státních útvarů na našem území (Velká Morava a následně český přemyslovský stát) nelze sledovat bez přihlédnutí k vlivům z prostředí franské říše a později obnovené říše římské za panovníků otonské, sálské a štaufské dynastie. Obeznámí se podrobněji s procesem transformace družinných elit, jejichž předáci i řadoví příslušníci se rekrutovali především z rodových klanů a své postavení odvozovali jak ze své autority v rámci klanů, tak především ze služby panovníkovi, a to nejen jako bojovníci, ale také ve dvorských úřadech či v hradské správě. S postupným nárůstem pozemkové držby v průběhu vnitřní kolonizace země v 11. a zejména 12. století začali příslušníci elit budovat svá vlastní sídla - dvorce, vybavované také vlastnickými kostely. Proces přeměny ve vrcholně středověkou šlechtu pak vyvrcholil v průběhu 13. století, kdy také došlo k postupnému rozdělení na šlechtu vyšší a nižší.
|
Předpoklady
|
České a obecné dějiny středověku
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Pro udělení zápočtu je třeba zvládnout písemný test v rozsahu dvou stránek, prověřující elementární znalosti z přednášek. Dále se uskuteční krátký pohovor, který prověří znalost dvou přečtených titulů doporučené literatury
|
Doporučená literatura
|
-
BOK, V. Moravo, Čechy, radujte se! (němečtí a rakouští básníci v českých zemích za posledních Přemyslovců). Praha, 1998.
-
CARDINI, F. Válečník a rytíř, in: Středověký člověk a jeho svět, eds. J. Le Goff, (s. 69-99). Praha, 1999.
-
KLÁPŠTĚ, J. Proměna českých zemí ve středověku. Praha, 2005.
-
M. BLÁHOVÁ, J. FROLÍK, N. PROFANTOVÁ. Velké dějiny zemí koruny české I. (do roku 1197). Praha-Litomyšl, 1999.
-
MACEK, J. Česká středověká šlechta. Praha, 1996.
-
SEDLÁČEK, A. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, ed. Vladimír Růžek, sv. 1-5. Praha, 2001.
-
TŘEŠTÍK, D. Počátky Přemyslovců. Praha, 1997.
-
TŘEŠTÍK, D. Vznik Velké Moravy - Moravané, Čechové a střední Evropa 791 - 871. Praha, 2001.
-
VANÍČEK,V. Velké dějiny zemí České koruny III.. Praha-Litomyšl, 2002.
-
VANÍČEK,V. Velké dějiny zemí České koruny II.. Praha-Litomyšl, 2000.
-
VELÍMSKÝ, T. Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha, 2002.
-
VELÍMSKÝ, T. Páni ze Svojšína. Praha, 2013.
-
VELÍMSKÝ, T. Trans montes, ad fontes! K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech. Most, 1998.
-
WOJCIECH, I. Po stopách rytířských příběhů. Praha, 2001.
-
ŽEMLIČKA, J. Čechy v době knížecí 1034 - 1198. Praha, 1997.
-
ŽEMLIČKA, J. Počátky Čech královských 1198-1253. Praha, 2002.
|