|
Vyučující
|
-
Fukala Radek, prof. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy jednotlivých přednášek: 1. Počátky české historiografie 2. České středověké dějepisectví 3. Historiografie husitského období 4. Česká humanistická historiografie 5. Barokní historiografie v Čechách a na Moravě 6. Pobělohorský exilový proud českého dějepisectví 7. Osvícenské dějepisectví v českých zemích 8. Obrozenecké dějepisectví 9. Profesionalizace historiografie v českých zemích 10. Historiografický pozitivismus a Gollova škola 11. Vědecká prestiž Gollovy školy 12. České a československé dějepisectví mezi světovými válkami 13. Československá marxistická historiografie po roce 1948 Nové a inspirující směry v české historiografii.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Výklad o vývoji české historiografie má výrazné místo v univerzitní výuce historie. Jedná se o instruktivní přehled jednotlivých fází českého dějepisectví a o myšlenkovém a názorovém vývoji historické vědy od středověku do současnosti. Účelem předmětu je seznámit posluchače s hlavními směry moderní české historiografie a osobnostmi, s vývojem metod, teoretických nástrojů historické vědy, koncepčních přístupů a problémů. Reflektuje proměny českého historického myšlení a postižení vazeb mezi českým a světovým dějepisectvím. První část kurzu je zaměřena především na vývoj nejstaršího českého dějepisectví a terminologii. Druhá část je věnována konstituování se moderní české historické vědy.
Student by měl historii pochopit jako vědecký obor a měl by se dobře orientovat v moderních historických dílech. Samozřejmá je práce s edicemi pramenů, odbornými časopisy a zásadními syntézami. Získané dovednosti budou solidní průpravou pro další absolventův historický výzkum v archivech, knihovnách a dalších odborných institucích. Důraz je také kladen na znalost odborné literatury, která bude zapotřebí v rámci napsání závěrečných prací, zvláště diplomové práce.
|
|
Předpoklady
|
1. Historiografie I. 2. Předpokládá se četba základních historiografických děl a prací; zvláště z 19. a 20. století; a právě k tomu je nutná pasivní znalost latinského a německého jazyka.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška, Esej, Rozbor jazykového projevu studenta
Aktivní účast a četba zadané literatury a ukázek odborných textů. Zpracované referáty by měly prokázat čtenářskou dovednost studenta, jeho schopnost samostatně formulovat otázky a problémy, a v neposlední řadě umění vyvodit vlastní závěry; popř. pochopit českou minulost i jinak, než bylo dosud zvykem. K níže uvedeným okruhům bude muset student přečíst jakoukoliv práci českých, německých a slovenských historiků; v neposlední řadě také kteroukoliv edici středověkých kronik. Zápočet a zkouška je realizována písemnou a ústní formou podle požadavků stanovených zkoušejícím.
|
|
Doporučená literatura
|
|